Nur Hafizović

Hadži Husein Nur-efendija Hafizović (? Rogatica, Osmanská říše – 12. dubna 1921 Rogatica, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), rodným jménem Nuruddin či Nureddin, byl bosenskohercegovský islámský duchovní a soudce bosňáckého původu.

Nur Hafizović
NarozeníRogatica
Úmrtí12. dubna 1921
Rogatica
Povolánísoudce a duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Jeho otcem byl Mehmed Rešid ef. Hafizović (1807–1865), rogatický muftí a později kádí v Mostaru, Bihaći a Banja Luce. Mehmed Rešid přivedl na svět šest synů, z nichž dospělosti se dožili jen dva, Ejub Šakir a Husein Nurudin.

Základní a vyšší islámskou školu, tj. mekteb a medresu, navštěvoval v rodném městě. Roku 1861 složil zkoušku opravňující jej zastávat post kádího, islámského soudce se zalostí šarí'atského práva. Jako soudce poté sloužil v Bosenské Gradišce, Gračanici (od 1865) a Gradačci. Soudní zkoušku poté vykonal v Istanbulu. Roku 1870 byl jmenován kádím v Izmiru. V této době obdržel Řád Medžidije (Mecidiye Nişanı) V. třídy. Od roku 1871 byl kádím ve městě Pljevlja. Zde ho zastihla rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny (1878). Poté se zřejmě vrátil do Rogatice, kde se věnoval soudcovskému povolání.

Po založení Islámského společenství v Bosně a Hercegovině roku 1882, nezávislého na osmanské říši, zasedl v jeho nejvyšší duchovní radě, ulema-medžlisu.[1] Roku 1887 jeho místo zaujal Nezir Zildžić, který mu zase přenechal úřad soudce u Vrchního šarí‘atského soudu v Sarajevu.[2] Na tomto postu setrval až do roku 1906, kdy byl penzionován.

Hafizović byl nositelem řady vyznamenání. Roku 1888 obdržel Řád Františka Josefa V. třídy, rytíř – na prsou[3], a roku 1898 Řád železné koruny III. třídy, dekorace na náprsní stuze ve tvaru trojúhelníku[4].

Husein Nur se dvakrát oženil. Jeho první manželkou byla Dževahira, dcera Mustafy (Mujagy) Hadžiavdić a příbuznou Refika H. Avdiće, šayḫ al-Islāma, nejvyššího islámského duchovního v osmanské říši. S Dževahirou přivedl na svět šest dětí, syny Abdulaha a Muhameda, a dcery Esmu (vdanou Bajrović), Belkisu (vdanou Kumašina), Hajriju (vdaná Bukvica) a Behiju (vdaná Tanković). Podruhé se oženil po smrti své ženy s Hasnijou Svrzo, která mu porodila dceru Mesudu (vdanou Hasanbegović).[5][6]

Reference
  1. Svečana instalacija Reis-ul-Uleme i članova Medžlisa Ulema u Sarajevu. Sarajevski list. 15. 12. 1882, roč. V, čís. 150, s. 2.
  2. Zvanično. Sarajevski list. 6. 7. 1887, roč. X, čís. 77, s. 1.
  3. Zvanično. Sarajevski list. 24. 8. 1888, roč. XI, čís. 99, s. 1.
  4. Zvanično. Sarajevski list. 2. 12. 1898, roč. XXI, čís. 143, s. 2.
  5. Zvanično. Sarajevski list. 24. 8. 1888, roč. XI, čís. 99, s. 1.
  6. OSMANEFENDIĆ, M. H. Rodoslovlje porodice Hafizović iz Rogatice. Takvim 1983. 1982, s. 237–248.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.