Novoměstská sokolovna

Novoměstská sokolovna je budova s tělocvičnou vystavěná Tělovýchovnou jednotou pražskou (později TJ–Sokol) v pražské Sokolské ulici č. 1437/43 na Novém Městě v městské části Praha 2. Novorenesanční budova vznikla podle návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna realizovaného v letech 1862–1863, většinovou část nákladů hradil spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner. Budova je sídlem Sokola pražského a historicky první postavenou sokolovnou, svébytným typem budovy sportovny využitelné k pořádání společenských akcí, který začal být realizován na celém území zemí Koruny české a později i první republiky.

Novoměstská sokolovna
Účel stavby

tělovýchovná a kulturně společenská činnost

Základní informace
ArchitektiVojtěch Ignác Ullmann, František Beránek
Výstavba1862–1863
StavebníkTělovýchovná jednota pražská
Poloha
AdresaSokolská 1437/43, Nové Město, Praha 2, Praha 2, Česko Česko
Souřadnice50°4′6,92″ s. š., 14°27′11,45″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Kresba původní podoby budova Sokola Pražského, vyobrazení z roku 1864

Tělovýchovná jednota pražská (roku 1864 přejmenovaná na Tělovýchovná jednota Sokol) založená roku 1862 usilovala o stavbu vlastní budovy s tělocvičnou, doposud využívala prostory tělocvičného ústavu Jana Malýpetra v Panské ulici.[1]

V roce 1862 bylo získáno místo v místě bouraných městských hradeb na pozdější Sokolské třídě kolmé na Žitnou ulici, při jedné z hlavních spojnic Nového Města a Vinohrad,[2] poblíž Petrova náměstí. Byl vybrán projekt architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna, který čerstvě dokončil stavbu budovy Prozatímního divadla, jeho angažmá mělo též vlastenecký podtext. Sokolské cvičení s hloubením základů sokolovny proběhlo 15. března 1862, roku 1863 byla pak stavba dokončena a otevřena jako hlavní sídlo Sokola pražského. Malířskou výzdobu vytvořili malíři Jan Preisler a František Ženíšek.

Hlavní část nákladů na stavbu a koupi pozemku nesl Jindřich Fügner, který byl spolu s Miroslavem Tyršem jednou ze dvou z klíčových postav Sokola. Zbylé potřebné prostředky byly získány ze sokolské sbírky. Po Fügnerově smrti roku 1865 nesla tělocvična v sokolovně jeho jméno. Za budovou ve vnitrobloku vznikla tělocvičná zahrada podle projektu stavitele Františka Beránka.

Architektonický vzor sokolovny byl následně používán po celých Čechách, kde začaly tyto stavby vznikat. Roku 1912 byla přistavěna druhá cvičebna pojmenovaná po Miroslavu Tyršovi. Roku 1937 byl s pozemkem propojen bytový dům postavený v Žitné ulici. K výrazné přestavbě došlo v 60. a 70. letech 20. století, budova byla navýšena a byl zastavěn přilehlý dvůr.

Velký sál
Pamětní deska Jindřichu Fügnerovi a Miroslavu Tyršovi na průčelí sokolovny

Architektura stavby

Budova byla vystavěna z letech 1862 až 1863 na pozemku orientovaném do Sokolské ulice v neovorenesančním slohu. Nese bohatou štukovou fasádou a střešním zábradlím a maskarony Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše, a u nich jejich motta Ni zisk ni slávu (Fügner) a Tužme se (Tyrš). Průčelí stavby tvoří původní patrová vstupní část budovy, tělocvična je svou delší stranou orientována do vnitrobloku.

Odkazy

Reference
  1. SOKOLSKÁ 43; N, Praha 2 Česká republika 50° 4' 36 2676"; MAPY, 14° 25' 43 1724" EZobrazit na mapě: Google. Budova bývalé Tělocvičné jednoty Pražské (Sokol Pražský). Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-30 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (česky)
  2. N, Žitná 42 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 37 2468"; MAPY, 14° 25' 42 2256" EZobrazit na mapě: Google. Sokol Pražský. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-02-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • PETRASOVÁ, Taťána. Budova bývalé Tělocvičné jednoty pražské (Sokol Pražský). In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 106–109.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.