Nový hrad (okres Šumperk)

Počátky hradu souvisí se zakladatelským úsilím moravských markrabí. Hrad měl mít strážní funkci. Měl zřejmě chránit město Šumperk. Založit ho ovšem mohl i olomoucký biskup. Hrad zřejmě vznikl ve druhé polovině 13. století (či na přelomu 13. a 14. století). Nevelký hrad zpočátku zabíral plochu o velikosti 50 × 21 metrů. Jeho věž však byla nezvykle mohutná s velmi silnou zdí o tloušťce 5 metrů a celkovém průměru 12 metrů.[2]

První písemná zmínka o hradu pojmenovaném původně Furchtenberk pochází z roku 1374, kdy se tu jako purkrabí připomíná bývalý zemský písař Jan Václav z Mladějova. Tehdy měli hrad v zástavě páni z Lipé. K panství hradu prý příslušely vsi Kopřivná, Lužná a Osikov. Zdá se, že v tuto dobu byl hrad přestavěn a jádro bylo zpevněno novými hradbami s hranolovými věžemi a baštami.[3]

Až do roku 1405 na hradě působili markraběcí purkrabí. V tomto roce markrabě Jošt hrad zastavil za 3000 kop grošů Heraltu z Kunštátu. Později se zástavní majitelé rychle střídali. Král Zikmund nařídil později hrad ze zástavy vyplatit, a tento byl spravován přímo královskou komorou. Byl pak součástí novohradsko-šumperského panství. V této době byl hrad rozšířen. Roku 1437 obdržel hrad do zástavy spolu Bludovem a Šumperkem Beneš z Valdštejna. Ten hrad přenechal svému nevlastnímu bratru Bernardu z Cimburka, který se proslavil ve službách řádu německých rytířů. I za tohoto vlastníka byl hrad rozšířen. Roku 1455 Bernard hrad postoupil spolu se Šumperkem svému tchánovi Janu Tunklovi z Brníčka, a ten ho přenechal zřejmě Pročkovi z Kunštátu. Později se hrad opět dostal do majetku Tunklů.[4]

Hrad byl někdy kolem roku 1470 dobyt vojsky Matyáše Korvína. Později byl pobořen, aby se na něm nemohli ukrývat nekalé živly. Tehdy byla do vzduchu zřejmě vyhozena i věž, z níž se zachovaly dodnes mohutné střepy zdiva. Roku 1496 se měl hrad dostat do zástavy pánům ze Žerotína. Ještě v 16. století se dvakrát hrad připomíná, aniž by byl uváděn jako pustý.[5]

Původní hrad byl tvořen věží, poměrně malým dvorkem a srubovou anebo zděnou stavbou paláce. Výška věže se odhaduje na 40 metrů. Palác byl jednoduchou, zřejmě dvoupatrovou budovou s pavlačí, oddělenou od věže malým nádvořím.[6] V sedmdesátých až osmdesátých letech 14. století bylo vnější opevnění (snad val a příkop) nahrazeno hradbami s věžemi na severu, na západě a na východě. Vznikl tak druhý hradební okruh. Po roce 1420 byly další palisády nahrazeny kamennými hradbami, a vznikl tak třetí hradební okruh. Za Bernarda z Cimburku byl vybudován směrem na západ dlouhý koridor ukončený baštou – čtvrtý hradební okruh asi 250 metrů dlouhý a 10 až 50 metrů široký a opatřený baštami. Koridor byl uvnitř dále členěn čtyřmi palisádou osazenými valy, které měly v případě prolomení hradby zastavit nápor nepřítele. Na rozdíl od předchozích hradebních okruhů nebyly zdi tohoto okruh příliš kvalitní. V rámci čtvrtého pevnostního okruhu se nacházely provozní budovy a u třetí brány stáje. Hrad byl od šíje oddělen příkopem.[7]