Mníšek (Nová Ves v Horách)
Mníšek (německy Einsiedl) je místní část obce Nová Ves v Horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v Krušných horách v nadmořské výšce 700–765 metrů. Od německého Mníšku (Deutscheinsiedel) je oddělen pouze hraniční říčkou Svídnice. Do Mníšku vede z Litvínova přes Klíny silnice II/271. Menší komunikace spojují Mníšek od západu s Novou Vsí v Horách (silnice III. třídy č. 2546) a od jihu s Janovem a Křížatkami (silnice III. třídy č. 2543).
Mníšek | |
---|---|
Střed osady | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Nová Ves v Horách |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°37′36″ s. š., 13°30′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 15 (2011)[1] |
Katastrální území | Mníšek v Krušných horách (7,7269 km²) |
Nadmořská výška | 700–765 m n. m. |
PSČ | 435 45 |
Počet domů | 6 (2011)[1] |
Mníšek | |
Další údaje | |
Kód části obce | 106011 |
Kód k. ú. | 706019 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Název vesnice vznikl jako zdrobnělina slova mnich. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Eynsidel (1425),[2] Einsiedl (1562),[3] „ves na Mnissku jinak Einszydl“ (1585), „Mnissek jinak Eynsydl“ (1591), Einsiedl (1787), Böhmisch-Einsiedel (1846) a Einsiedl nebo česky Mníšek (1854).[2]
Historie
Obec vznikla na staré obchodní cestě, která vedla z Prahy přes Krušnohoří do Saska. Cesta z Mostu pokračovala na Janov a Křížatky a odtud vedla přes Mníšek a Saydu do Freibergu. Archeologické nálezy dokládají, že osídlení zde bylo již na počátku 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1425, ale vztahuje se jen k celnici[3] mosteckého hradu. Vesnice byla založena až na začátku 16. století.[3]
Roku 1560 byla v místě vysvěcena poustevna a kaple pro osecké mnichy. Založení původní poustevny lze rovněž datovat do počátku 13. století. Místo sloužilo mnichům pro odpočinek při jejich poutích do saského kláštera Altzella a jako výchozí stanoviště při jejich pátrání po rudách. Při nich objevili nejen stříbro, ale má se také za to, že se podíleli na nálezu měďných žil v německém Mníšku. Od přítomnosti mnichů také osada získala svůj název.
Roku 1562 věnoval Jan z Veitmile s povolením svého otce Šebestiána z Veitmile sedmnácti poddaným část lesa, aby si místo vyklučili a osídlili. Založení osady souvisí úzce s těžbou stříbra, především ale s velkou spotřebou dřeva při provozu hutí. V roce 1613 postihla obec epidemie moru, kterému podlehla většina obyvatel. Později katolická církev založila tradici každoroční výroční poutě na svátek svaté Rozálie, patronky před morem, z Mníšku do Nové Vsi v Horách.
V době pobělohorské pobývali v Nové Vsi v Horách jezuité a jimi prováděná rekatolizace vyhnala mnoho obyvatel evangelického vyznání ze zdejšího kraje do sousední Lužice a Saska. Totéž se stalo evangelíkům vyčkávajícím v českém Mníšku; tito uprchli ze strachu před novoveskými jezuity do Mníšku německého. Tehdy se jednalo o morem, požáry a třicetiletou válkou zničený statek, kde žily jen dvě rodiny. V roce 1680 tam žilo už sedmnáct rodin exulantů z Čech a přibývaly další. Jejich zásluhou vzniklo město Deutscheinsiedel (německý Mníšek).[4]
Během napoleonských válek Mníšek vyplundrovali francouzští vojáci. Obyvatelstvo se během krátkého obsazení ukrývalo v okolních lesích.
Ani v 19. století neztratila dřívější obchodní cesta mezi Čechami a Saskem na svém významu a v letech 1841–1844 zde byla vybudována cesta. Slavnostní otevření silnice proběhlo 23. srpna 1844 za účasti rakouského arcivévody Štěpána.
Už v roce 1835 byla v obci postavena škola a v roce 1887 byla postavena nová školní budova. V roce 1885 tu byla otevřena i pošta. V letech 1869–1910 byl Mníšek osadou obce Janov, poté byl samostatnou obcí.
Obyvatelstvo se živilo převážně prací v polesí, které patřilo městu Most, část obyvatel se zabývala zpracováním dřeva a výrobou dřevěných hraček. Ke konci 19. století se Mníšek stal oblíbeným výletním a prázdninovým místem. Po druhé světové válce bylo převažující německé obyvatelstvo vysídleno a mnoho opuštěných objektů zchátralo a bylo srovnáno se zemí. Od roku 1961 je osadou Nové Vsi v Horách. Mníšek se stal postupně rekreační osadou.
Po dlouhém jednání mezi českou a německou stranou se v roce 2002 podařilo otevřít hraniční přechod Mníšek/Deutscheinsiedel, který byl jediným automobilovým přechodem (navíc pouze pro osobní automobily) v okrese Most. Přineslo to s sebou nejen oživení cestovního ruchu, ale také výstavbu vietnamské tržnice. V souvislosti s výstavbou přechodu byla v letech 1998–1999 zrekonstruována silnice z Klínů. Na konci devadesátých let 20. století vznikla v Krušnohoří naučná stezka Flájská hornatina, která prochází i Mníškem. Přes obec rovněž vede cyklostezka Krušnohorská magistrála.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 475 | 524 | 436 | 468 | 391 | 368 | 396 | 59 | 18 | 13 | 5 | 0 | 8 | 15 |
Domy | 66 | 72 | 71 | 76 | 74 | 74 | 74 | 76 | 8 | 4 | 1 | 0 | 6 | 6 |
Pamětihodnosti
V roce 1898 vznikl v Mníšku spolek pro zřízení kaple Nanebevstoupení Páně. Kaple však již byla zbořena 12. března 1964.[7]
Na vrcholu Jeřabina (785 m) vzdáleném necelé dva kilometry jihovýchodně od Mníšku byla v roce 1884 postavena rozhledna, která později zanikla. Rozhledna byla v roce 2009 obnovena.
V obci stojí pomník z roku 1845 upomínající na slavnostní otevření silnice. Kousek od něj se nachází při silnici další pomníček z roku 1925. Jižně od osady se nachází dřevěný kříž z roku 1913.
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s.
- SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Mníšek, s. 241.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 54.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
- Kaple Nanebevstoupení Páně, kat. území: Mníšek v Krušných horách [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2013-12-30]. Dostupné online.
Literatura
- Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 169-210
- Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, ISBN 3-00-006396-X, s. 275-302
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mníšek na Wikimedia Commons
- Stránky Krušné hory na Mostecku
- Informace o geologické lokalitě na katastru Mníšek