Nová Víska u Rokle

Nová Víska u Rokle (německy Neudörfel) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Rokle. V roce 2009 zde bylo evidováno 33 adres.[2]

Nová Víska u Rokle
Nová Víska ze západu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRokle
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°21′41″ s. š., 13°19′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel32 (2011)[1]
Katastrální územíRokle (13,57 km²)
Nadmořská výška312 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů15 (2011)[1]
Nová Víska u Rokle
Další údaje
Kód části obce140660
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Víska u Rokle leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[3]

Název

Jméno vesnice se v historických pramenech vyskytuje ve tvarech: Newdorfel (1383), prodali Novou ves (1612) a Neudörfel (1787 a 1846).[4] Do roku 1960 se vesnice jmenovala pouze Nová Víska, ale když se sloučily historické okresy do současné podoby, ocitly se v chomutovském okrese tři vesnice se stejným jménem, a tak byl název dvou z nich rozšířen o sídlo místního národního výboru.[5]

Historie

První písemná zmínka z roku 1383[6] se nachází v listině, ve které král Václav IV. potvrzuje rozdělení dědictví po kadaňském měšťanovi Mikuláši Schortendorferovi, kterému patřila polovina vesnice. Existuje však také hypotetická zmínka z období 1195–1197, kdy kníže Jindřich Břetislav potvrdil vlastnictví vsi Neudorf a jiných blízkých vesnic waldsasskému klášteru.[5]

Dům na východním okraji vesnice
Torzo kaple v polích jižně od vesnice

Ve druhé polovině 15. století se zde vystřídala řada měšťanských majitelů. V roce 1472 ji rodina Krolaberů prodala Lorenci Leymerovi. Brzy poté ji vlastnil johanita Mathias Kraft od něj ji roku 1480 koupil Mathes Eberlin. Na přelomu 15. a 16. století ji získal Kryštof Huphauf, který se potom úspěšně soudil s kadaňskou městskou radou. Ta totiž odmítla poskytovat vsi ochranu, a přesto trvala na placení tzv. šosovného, což Huphauf odmítl. Vdova po jeho smrti prodala vesnici městu, ale ve druhé polovině 16. století ji získali Šanovci ze Šanova a připojili ji ke svému hořenickému panství. V roce 1612 prodali bratři Kryštof a Jáchym vesnici Oldřichu Hrobčickému z Hrobčic, který sídlil v Pětipsech, za 6 109 kop míšeňských. Ten zemřel bez dědiců a majetek připadla jako odúmrť panovníkovi. Královská komora potom v roce 1630 Pětipsy i s Novou Vískou prodala hraběti Kryštofu Thunovi a od té doby byla součástí kláštereckého panství.[5]

Zpráva o krupobití z roku 1899 zmiňuje chmelnici a povodeň o dva roky později poškodila jez s mlýnem na Úhošťanském potoce. Od roku 1907 ve vsi působili dobrovolní hasiči a v roce 1917 byla zavedena elektřina.[5]

Po zrušení poddanství byla Nová Víska součástí obce Poláky. Při sčítání lidu v roce 1950 byla přičleněna k Hradci, který tehdy byl samostatnou obcí, ale od sčítání v roce 1961 je i s Hradcem místní částí Rokle.[7]

Přírodní podmínky

Nová Víska u Rokle leží v mírném svahu, který se svažuje směrem k severu do údolí Ohře, která asi 500 m východně od vesnice vtéká do Nechranic. Od Hradce ji odděluje nízké návrší s nadmořskou výškou 324 metrů. Místní podloží je tvořené prekambrickými granulity. Geomorfologicky je okolí Nové Vísky součástí Krušnohorské soustavy, přesněji patří do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina. Z půdních typů převažují regozemě a v oblasti mezi vesnicí a Nechranickou přehradou tvoří půdní pokryv antropozem haldová. Na severu katastrální území ohraničuje řeka Ohře, do které se severně od vsi vlévá Úhošťanský potok.[8]

Obyvatelstvo

V roce 1921 měla Nová Víska 129 obyvatel, z nichž bylo 66 mužů. Všichni byli německé národnosti a kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 126 obyvatel, z toho třináct československé národnosti a 111 německé. Všichni byly římskými katolíky.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][11]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 1711461231471421291265347161042132
Domy 2627272725252520.5471415
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle.

Hospodářství a doprava

Do vesnice vede z Rokle silnice III. třídy č. 22426, která tu končí.[12] Veřejná doprava sem nezajíždí. Jihozápadně od obce pod Rozvodnou Hradec u Kadaně probíhá železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně. Nejbližší zastávka je u Hradce, ovšem pravidelný provoz osobní dopravy byl na trati zrušen, dopravu provozuje společnost Doupovská dráha.

Pamětihodnosti

Pomník letecké nehody

Ve vesnici stála kaple svaté Markéty zbořená někdy po roce 1945.[13] Výklenková kaple, opravená v roce 2016, stojí na východním okraji u staré cesty do zaniklé vesnice Dolany. Druhá taková, v současnosti už v troskách, stávala jižně od obce při cestě z Hradce do Hořenic.[14] Nedaleko ní je pomníček letecké nehody stroje MiG-21PF z 29. září 1972, při níž zahynul poručík Viliam Martonka.

Severozápadně od obce na ostrohu mezi Úhošťanským potokem a řekou Ohří se nachází archeologickými nálezy doložené slovanské hradiště Hradec, zvané také Na pokladě. Je chráněno jako kulturní památka.[15]

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-15.
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 555–556.
  5. RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Nová Víska u Rokla, s. 23–27.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 355. Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine
  8. CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
  12. Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  13. Kaple svaté Markéty [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
  14. Kaplička [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-02-13]. Dostupné online.
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-02-20]. Identifikátor záznamu 134315 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura

  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Nová Víska u Rokle, s. 221–223.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.