Nuakšott
Nuakšott (arabsky: نواكشوط či انواكشوط; francouzsky Nouakchott) je hlavní město Mauritánie. Jeho název pochází z berberštiny a znamená „větrné místo“. Nuakšott je největším saharským městem, nepočítáme-li Káhiru.
Nuakšott نواكشوط Nawākšūṭ | |
---|---|
Pohled na Nuakšott | |
Poloha | |
Souřadnice | 18°4′42″ s. š., 15°58′28″ z. d. |
Časové pásmo | UTC |
Stát | Mauritánie |
region | Nuakšott |
Nuakšott | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 881 000 (1999) |
Správa | |
Status | hlavní město |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město se nachází na pobřeží Atlantského oceánu. Jeho přímořská část nicméně zahrnuje pouze rybářský a malý nákladní přístav, střed města se nachází cca 5 km ve vnitrozemí. Poměrně malé centrum zahrnující vládní budovy, prezidentský palác, několik výškových budov předních mauritánských podniků a několik hlavních tříd obklopuje rozlehlá nižší zástavba.
Obyvatelstvo
Původně bylo hlavní město dimenzované pro 15 000 obyvatel. Dnešní populace čítá přibližně 1 000 000 osob, což je důsledek silného přistěhovalectví původně kočovných Mauritánců v období sucha v 70. letech. Nuakšott kvůli tomu postupně vyčerpává dříve bohaté zásoby podzemní vody.
Dějiny
V roce 1903 zde byla zbudována pevnost a až do roku 1958 bylo stálé obyvatelstvo soustředěno do menší rybářské vesnice. V té době byla dnešní Mauritánie součástí Francouzské západní Afriky a její administrativní centrum se tudíž nacházelo v Saint-Louis (v dnešním Senegalu). V roce 1957 bylo rozhodnuto o výstavbě hlavního města na tomto místě (země získala nezávislost v roce 1960).
Hospodářství
Nuakšott je jedno z mála průmyslových středisek Mauritánie. Je zde soustředěn potravinářský, chemický, strojírenský průmysl a hutnictví železa.
Doprava
Nuakšott má dobré silniční spojení s Nuadhibú, Atarem, Nemou a Rosso. Od roku 1986 je v provozu nákladní přístav, sloužící hlavně k dovozu. Funguje zde také mezinárodní letiště. V srpnu 2007 podepsalo konsorcium súdánské firmy Danfodio Holding čínské Transtech Engineering s mauritánskou vládou dohodu o výstavbě železnice do naleziště fosfátů v Bofaru. Výstavba 460 km dlouhé trati by měla stát přibližně 12 miliard Kč.