Nokturna (Chopin)

Svých 21 nokturen pro sólový klavír napsal Frédéric Chopin mezi léty 1830 a 1846, dle jiného datování 1827–1848.[1] Dle většiny zdrojů jimi tento žánr dosáhl svého vrcholu.[1][2]

Prvních 18 nokturen vydal Chopin za svého života, další dvě byla, přes Chopinovo přání všechny jeho nevydané rukopisy spálit, vydána posmrtně. Navíc se k nokturnům řadí i posmrtně vydané Lento con gran espressione cis moll.[1]

Historický podklad

Chopin se při své tvorbě inspiroval nokturny Johna Fielda[3], ten však na Chopinovo dílo pohlížel negativně.[4]

„	Již jsme viděli plaché, nežné city, které Field ve svých nokturnech obsáhl, nahrazené podivnými, cizími efekty. Pouze jeden génius si přivlastnil tento styl a propůjčil mu vše potřebné. Chopin ve svých poetických nokturnech nezpíval pouze s harmonií, která je pro nás zdrojem nepopsatelného potěšení, ale také ukázal netrpělivost a zmatek, které jeho nokturna vyvolávají.	“
— Franz Liszt [5]

Často je také zmiňována podobnost s Belliniho kavatinami, ačkoliv není zřejmé, zda jimi byl Chopin přímo ovlivněn.[5]

Forma

Dle Fielda mají všechna Chopinova nokturna zpěvnou melodii v pravé ruce doprovázenou rozloženými akordy.[1] Většina skladeb plní jednoduchou formu A–B–A kde krajní sekce jsou lyrické a melodické, zatímco prostřední část je kontrastní, dramatická.[1] Výjimkou jsou nokturna č. 2, Op. 9 č. 2 a č. 16, Op. 55 č. 2, která nemají kontrastní část, č. 6, Op. 15 č. 3, s codou s novou melodií a č. 12 Op. 37 č. 2 ve formě ABABA.

Všechna nokturna jsou označena Lento, Larghetto nebo Andante, jediné nokturno č. 3, Op. 9 č. 3 vybočuje nadepsáním Allegretto.[6]

Seznam skladeb

Pořadové číslo	Tónina	Opus	Publikování	Složeno	Věnování
1	b moll	Op. 9 No. 1	1833	1830–1832	Marie Pleyel
2	Es dur	Op. 9 No. 2	1833	1830–1832	Marie Pleyel
3	H dur	Op. 9 No. 3	1833	1830–1832	Marie Pleyel
4	F dur	Op. 15 No. 1	1833	1830–1832	Ferdinand Hiller
5	Fis dur	Op. 15 No. 2	1833	1830–1832	Ferdinand Hiller
6	g moll	Op. 15 No. 3	1833	1833	Ferdinand Hiller
7	cis moll	Op. 27 No. 1	1835	1835	Hraběnka d'Apponyi
8	Des dur	Op. 27 No. 2	1837	1835	Hraběnka d'Apponyi
9	H dur	Op. 32 No. 1	1837	1837	Baronka de Billing
10	As dur	Op. 32 No. 2	1837	1837	Baronka de Billing
11	g moll	Op. 37 No. 1	1840	1838
12	G dur	Op. 37 No. 2	1840	1839
13	c moll	Op. 48 No. 1	1841	1841	Laura Duperre
14	fis moll	Op. 48 No. 2	1841	1841	Laura Duperre
15	f moll	Op. 55 No. 1	1844	1842–1844	Jane Stirling
16	Es dur	Op. 55 No. 2	1844	1842–1844	Jane Stirling
17	H dur	Op. 62 No. 1	1846	1846	R. de Konneritz
18	E dur	Op. 62 No. 2	1846	1846	R. de Konneritz
19	e moll	Op. 72	1855	1827–29
20	cis moll	Op. P 1 No. 16	1870	1830
21	c moll	Op. P 2 No. 8	1870	1837

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nocturnes (Chopin) na anglické Wikipedii.

(anglicky)Chopinova nokturna Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine na stránkách Institutu Frédérica Chopina ve Varšavě
(anglicky)Nokturno na Encyclopaedia Britannica
SAMSON, J.; MICHALOWSKI, K. Chopin, Fryderyk Franciszek Grove Music Online. [s.l.]: [s.n.]
SZULC, Tad. Chopin v Paříži. [s.l.]: [s.n.], 1998. S. 76.
Nokturna na Chopinmusic.net
Frédéric Chopin, Nokturna, revidoval Hermann Scholtz, edice C. F. Peters

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nokturna na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[nifc-1] (anglicky)Chopinova nokturna Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine na stránkách Institutu Frédérica Chopina ve Varšavě

[Britannica-2] (anglicky)Nokturno na Encyclopaedia Britannica

[3] SAMSON, J.; MICHALOWSKI, K. Chopin, Fryderyk Franciszek Grove Music Online. [s.l.]: [s.n.]

[4] SZULC, Tad. Chopin v Paříži. [s.l.]: [s.n.], 1998. S. 76.

[chmusic-5] Nokturna na Chopinmusic.net

[6] Frédéric Chopin, Nokturna, revidoval Hermann Scholtz, edice C. F. Peters