No One Sleeps

V San Franciscu se schyluje ke slavnostní premiéře opery Turandot, o níž mluví hudební milovníci po celém městě. (Z ní pochází známá árie „Nessun dorma“ – Ať nikdo nespí, jež dala jméno i filmu.) V té době sem na pozvání přijel 20letý východoněmecký student medicíny Stefan Hein (Tom Wlaschiha), aby na konferenci o AIDS představil kontroverzní teorii o původu této nemoci. Kdysi v roce 1989 tu byl na kongresu o AIDS také Stefanův již zesnulý otec a mladík se pokusí využít svého pobytu k tomu, aby ověřil otcovu teorii. Podle ní američtí vládní výzkumníci podávali vězňům ve Fort Detrick v Marylandu injekce se sérem z ovčího viru a takto stvořili HIV, jenž se však projevil až po letech. Je rozhodnutý prozkoumat zvěsti o tom, že seznam takto postižěných vězňů skutečně existuje.

Vědci i aktivisté se Heinově teorii vysmívají. Mladý gay Stefan však spojí příjemné s užitečným a obráží místní gay sex kluby, aby se něco dověděl. Přitom se zaplete s pohledným kavárenským číšníkem Jeffreym (Jim Thalman), který je HIV pozitivní a ne zcela přijímá svoji homosexualitu, a tak po Stefanovi střídavě vyjíždí nebo jej odmítá, z čehož se odvíjí bouřlivě ambivaletní sexuálně nabitý románek. Stefan tak poněkud zanedbává svou práci a nechává se vtahovat do života sanfranciských gay klubů.

A právě v téže době se zaměřuje na HIV pozitivní gaye sériový vrah, který při svých rituálních vraždách maluje rudé kříže a údajně si brouká árii z Turandot. Stefan se hned na úvod setká s chytrou a houževnatou policejní inspektorkou Louise Tolliverovou (Irit Levi), která ještě před svým odchodem do důchodu případ vyšetřuje a jejíž kolegyně mladého Heina podezřívá. Jednou z obětí je právě jeho kontakt, jehož se chystal vyslechnout kvůli otcově teorii. On sám tak nabývá podezření, jestli se vláda nesnaží těmito vraždami zamést stopy po nezdařeném experimentu, a proto policii nedůvěřuje a snaží se ještě intenzivněji pátrat na vlastní pěst. Kousek po kousku zjišťuje, že by s vraždami mohl mít něco společného i Jeffrey. Další oběť rituální vraždy zavede vyšetřovatele k neurologovi Burroughsovi (Richard Conti), který léčil také Jeffreyho.[1][2][3][4]

Snímek No One Sleeps měl svou premiéru v německé kinodistribuci 20. září 2000.[5]

Svou festivalovou světovou premiéru si film odbyl na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu v sekci Panorama.[4][6] Dále byl v roce 2000 uveden na losangelském gay a lesbickém filmovém festivalu Outfest i na mezinárodním LGBTQ filmovém festivalu Frameline.[7] V České republice byl uveden v lednu 2002 na festivalu Febiofest v Praze pod názvem Nikdo nespí.[8][9]

Podle recenzenta Screen Daily Philipa Bergsona se film při své festivalové premiéře na Berlinale stal výrazným hitem a pro režiséra Hicka dle jeho názoru představoval velký pokrok. Snímek přirovnal jako něco mezi krimithrillerem Williama Friedkina Na lovu (Cruising, 1980) a snímkem Michaela Crichtona V kómatu (Coma, 1978).[6] Harald Fricke z berlínského deníku Die Tageszeitung ocenil, že Hick díky své dokonalé znalosti prostředí se svým celovečerním filmem o AIDS nepohořel a prostředí industriálních technoparty s darkroomy a erotickými pomůckami předvedl neuvěřitelně přirozeně.[10]

• No One Sleeps v Česko-Slovenské filmové databázi
• No One Sleeps na Kinoboxu.cz
• No One Sleeps ve Filmové databázi
• No One Sleeps na webu produkční společnosti Galeria Alaska (anglicky)
• No One Sleeps v Internet Movie Database (anglicky)
• No One Sleeps v recenzním agregátoru Rotten Tomatoes (anglicky)
• No One Sleeps v recenzním agregátoru Metacritic (anglicky)
• No One Sleeps na Spielfilm.de (německy)