Nikol Pašinjan

Narodil se 1. června 1975 ve měste Idževan. Jméno dostal po svém dědovi z otcovy strany - po vojákovi Rudé armády, který zahynul na kavkazské frontě v roce 1943, během Velké vlastenecké války.[1] Jeho otec Vova Pašinjan pracoval jako učitel tělesné výchovy a fotbalový trenér.[2] Jeho matka Světlana Pašinjan zemřela v roce 1987, když mu bylo jen 12 let. Vychovával ho jeho nevlastní matka Erjanik Čibuchčjan, která byla druhou manželkou jeho otce.[3][4] Má dva starší bratry - Armena a Artaka, kteří oba sloužili v armádě, proto Nikol Pašinjan jako třetí syn nemusel narukovat do armády.[5][6]

Během roku 1988 v rámci tzv. karabachského hnutí, vedl školní stávky, pochody a demonstrace za připojení Náhorního Karabachu k Arménii.[7]

Počátkem 90. let se přestěhoval do Jerevanu, kde zahájil studium žurnalistiky, školu však nedokončil. Koncem téhož desetiletí nicméně založil noviny Hajkakan Žamanak (Armenian Time), které se později staly nejprodávanějšími v zemi.

V prezidentské volbě roku 2008 podporoval Levona Ter-Petrosjana, kterého však porazil Serž Sarkisjan. Poté došlo k protestům, k nimž se přidaly násilnosti. Osm lidí bylo zabito. Pašinjan, po kterém kvůli organizaci protestů pátrala policie, se proto skrýval. Sám se přihlásil policii až v červenci 2009 poté, co byla vyhlášena amnestie.

V květnu 2012 byl Pašinjan zvolen do arménského parlamentu.

Pašinjan se podílel na organizaci protestů proti koncentraci moci ze strany bývalého prezidenta a premiéra Sarkisjana také na jaře 2018. Spolu s dalšími opozičníky byl na jeden den zatčen.[8]

Když Sarkisjan po šesti dnech ve funkci předsedy vlády pod tlakem masových protestů rezignoval, stal se kandidátem na premiéra Pašinjan. Dne 1. května 2018 ale ještě nebyl zvolen. Stalo se tak na druhý pokus, a to 8. května 2018. Pokud by zvolen nebyl, znamenalo by to pro Arménii předčasné volby.[9]

Pašinjan považuje za své priority upevňování vztahů s Evropskou unií a bezvízový režim s unijními státy. Na blízkých vztazích s Ruskem nehodlá nic měnit. „Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost,“ uvedl. Hodlá také usilovat o mezinárodní uznání Náhorně-karabašské republiky.[10]

Dne 16. října 2018 na svou funkci rezignoval; 10. prosince 2018 čekají zemi mimořádné parlamentní volby.[11]

V červnu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí Covid-19.[12]

Dne 25. dubna 2021 rezignoval na funkci premiéra Arménie, aby umožnil předčasné parlamentní volby. Rozhodl se znovu kandidovat ve volbách, aby získal silný mandát.[13] 21.6.2021 jeho strana Občanská smlouva získala 53,92 % hlasů a stala se vítězem předčasných voleb v Arménii.[14] [15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikol Pašinjan na Wikimedia Commons