Nezávislá jednota československých legionářů

Nezávislá jednota československých legionářů, ve zkratce NJČsL, byl veteránský spolek sdružující v meziválečném období účastníky československého zahraničního odboje z první světové války. Spolek vznikl odtržením od Československé obce legionářské v roce 1925 a počátkem 30. let měl přibližně 15 000 členů. Mezi nejznámější příslušníky NJČsL patřil předseda spolku, brigádní generál a spisovatel, Rudolf Medek či generál a pozdější předseda Národní obce fašistické Radola Gajda. Tiskovým orgánem spolku byly noviny Legie.

Nezávislá jednota československých legionářů
Právní formaspolek
Založeno10. listopadu 1925
Zánik30. srpna 1939
PředsedaAntonín Pastyřík
Rudolf Medek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik NJČsL

Po vzniku Československé obce legionářské byla část jejích členů nespokojená s levicovější politickou orientací spolku. Někteří členové inklinující k pravicovější politice v té době reprezentované národní demokracií či agrární stranou odmítali tiskovou kampaň proti národnědemokratickému ministru financí Aloisi Rašínovi. Situaci v roce 1923 pak ještě vyostřila Rašínova smrt, kterou způsobil útok anarchokomunisty Josefa Šoupala. Proti „bolševizaci“ ČsOL před jejím sjezdem vystoupili Rudolf Medek i Radola Gajda, avšak na sjezdu se většina delegátů postavila za tehdejší vedení a předseda Josef Patejdl ostře kritizoval Medka i Gajdu.

Rudolf Medek před rokem 1920

Hlavním impulzem pro odtržení opozičního křídla byly parlamentní volby v roce 1925, kdy rozdílné politické názory a příklon k vládě respektive k opozičním stranám definitivně rozdělila Československou obec legionářskou. V reakci na vyloučení některých legionářů se část nespokojených členů Obce sešla 10. listopadu 1925 v hotelu Paříž, kde zúčastnění založili Nezávislou jednotu československých legionářů. Předsedou byl zvolen Antonín Pastyřík, místopředsedy Vojtěch Holeček a František Kořínek a jednatelem se stal František Turek. První sjezd NJČsL se konal v létě roku 1926 a druhým předsedou byl zvolen Rudolf Medek. Nezávislá jednota československých legionářů byla pravicově orientovaná vymezovala se proti ČsOL a ostře vystupovala vůči komunistům.[1]

Zánik spolku

Po rozbití Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl spolek z nařízení říšského protektora Konstantina von Neuratha k 30. srpnu 1939 zakázán. Po skončení druhé světové války se přeživší členové NJČsL pokusili spolek obnovit, avšak ministerstvo vnitra v duchu Košického vládního programu tuto iniciativu zamítlo.[2]

Odkazy

Reference
  1. MICHL, Jan. Legionáři a Československo. Praha: Naše vojsko, 2009. 332 s. ISBN 978-80-206-1019-5. S. 89. (česky)
  2. Michl (2009), s. 94

Související články

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.