Netopýr pláštíkový
Netopýr pláštíkový (Antrozous pallidus, také Vespertilio pallidus) je druh netopýra náležící do čeledi netopýrovití (Vespertilionidae) a rodu Antrozous. Popsán byl Johnem Lawrencem LeContem v roce 1856. Rozčlenil se do celkem šesti poddruhů, z toho tři žijí v Mexiku: pallidus, bunkeri, koopmani, minor, obscurus, pacificus a packardi.
Netopýr pláštíkový | |
---|---|
Netopýr pláštíkový | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | letouni (Chiroptera) |
Podřád | netopýři (Microchiroptera) |
Čeleď | netopýrovití (Vespertilionidae) |
Rod | netopýr (Myotis) |
Binomické jméno | |
Antrozous pallidus (LeConte, 1856) | |
Rozšíření netopýra pláštíkového (červeně)
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt
Netopýr pláštíkový je zvířetem nearktické oblasti, vyskytuje se v Kanadě, Mexiku, Spojených státech amerických a na ostrově Kuba. Areál výskytu se táhne od jižní Britské Kolumbie přes západní části USA (východně až do Texasu, Oklahomy a Kansasu) až do Mexika.[2][3] V Mexiku se netopýr pláštíkový souostředí především do severních států a centrálních oblastí Mexické plošiny, prokazatelně obývá celkem 14 států.[4]
K životu dávají netopýři přednost suchým, případně polosuchým oblastem, často ve skalnatých areálech a u zdroje vody.[5] Mohou však prosperovat také v zalesněných areálech a otevřených zemědělských prostranstvích. Ke hřadování mohou využívat různá vhodná místa, například skalní výchozy, jeskyně nebo stromové dutiny.[2]
Popis
Jde o poměrně velký druh netopýra s rozměrnýma ušima špičatého tvaru. Tělo, zakončené širokým krátkým čenichem, měří 60–85 mm, netopýr potom váží 17–28 g. Předloktí měří mezi 45 a 60 mm. Celkový zubní vzorec činí I 1/2, C 1/1, P 1/2, M 3/3 = 28 zubů. Existuje několik barevných variací podle místa, kde se druh vyskytuje. Obyčejně je jeho zbarvení hnědavé na zádech a horní straně těla, břicho bývá mnohem světlejší, až téměř bílé. U tohoto netopýra není vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus. Netopýr pláštíkový dovede vydávat silný zápach, jež vylučují specializované žlázy na obličeji.[2][4]
Chování
Netopýr pláštíkový vytváří kolonie čítající obvykle mezi dvanácti a sty jedinci, přičemž drtivá většina skupin je tvořena více než dvaceti netopýry. Komunikace probíhá především na vokalizační bázi, přičemž u tohoto druhu byla popsána čtyři hlavní volání.[2] Aktivitu netopýři projevují v noci a loví větší kořist, obvykle o velikosti mezi dvěma a sedmi centimetry. Potravu tvoří velký létající a pozemní hmyz, například brouci, cikády nebo různí noční motýli, netopýři konzumují také pavouky či štíry a jiné bezobratlé. Kořistí se jim mohou stát také zástupci obratlovců, například ještěrky, případně myši. Potravu vyhledávají pomocí echolokace a dobrého sluchu. Nejsou to příliš obratní letci, zato se však mohou dobře pohybovat po zemi.[2][4]
U druhu byl zjištěn polygamní způsob páření. Rozmnožování probíhá na přelomu podzimu a zimy, samice si však spermie uchová v děloze a k oplodnění dojde až po zimě. Březí samice vytvářejí vlastní kolonie a po 53 až 71 dnech se jim narodí mláďata (květen až červen). Nejčastěji vrh čítá dva netopýry, ale je možné narození i tří mláďat nebo pouze jednoho. Po narození mají mláďata zavřené oči i uši a samice je s sebou nosí. Odstavení nastane asi za 6 až 8 týdnů, mezi srpnem a říjnem také dochází k rozdrobení mateřských kolonií. Rozmnožovat se mladí netopýři mohou už za rok. Ve volné přírodě se dožívají okolo devíti let, ohroženi jsou však predátory, jako liškami, sovami nebo hady; nebezpečí ze stran nepřátel jim hrozí zvláště na zemi, kde loví potravu.[2][3]
Ohrožení
Kvůli velké a stabilní populaci, která neklesá rychle (je stabilní), hodnotí Mezinárodní svaz ochrany přírody netopýra pláštíkového jako málo dotčený druh, který se navíc vyskytuje v některých chráněných oblastech. Jisté hrozby však byly zaznamenány. Jde o druh vysoce citlivý i na sebemenší lidské rušení, mnohdy může opustit i celá hřadoviště. Vážný dopad na některé populace mělo rovněž používání pesticidů.[5] Budoucí problém může představovat šíření plísně Geomyces destructans v Severní Americe. Houba napadá zimující netopýry a vede k jejich masovému úhynu (syndrom bílého nosu).[2]
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- WEBER, Katie. Antrozous pallidus - pallid bat [online]. Animal Diversity Web, 2009 [cit. 2017-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Pallid Bat (Antrozous pallidus) [online]. tpwd.texas.gov [cit. 2017-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
- CEBALLOS, Gerardo. Mammals of Mexico. Baltimore: JHU Press, 2014. 984 s. ISBN 9781421408439. S. 836. (anglicky)
- Arroyo-Cabrales, J. & de Grammont, P.C. 2017. Antrozous pallidus. The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T1790A22129152. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-2.RLTS.T1790A22129152.en. Accessed on 26 January 2022.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu netopýr pláštíkový na Wikimedia Commons
- Taxon Antrozous pallidus ve Wikidruzích
- Slovníkové heslo netopýr pláštíkový ve Wikislovníku
- BioLib.cz – Antrozous pallidus (netopýr pláštíkový) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.