Nepasice
Nepasice (německy Nepasitz) je vesnice, část města Třebechovice pod Orebem v okrese Hradec Králové. Nachází se asi 3 km na západ od Třebechovic pod Orebem. Prochází zde silnice I/11. V roce 2009 zde bylo evidováno 111 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 290 obyvatel.[3]
Nepasice | |
---|---|
Letecký snímek | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Třebechovice pod Orebem |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′31″ s. š., 15°57′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 321 (2011)[1] |
Katastrální území | Nepasice (4,43 km²) |
PSČ | 503 46 |
Počet domů | 104 (2011)[1] |
Nepasice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 103373 |
Kód k. ú. | 703371 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nepasice je také název katastrálního území o rozloze 4,43 km2.[4]
Exulanti
Během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod.[5] Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Od roku 1726 v oblasti působil i Antonín Koniáš. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Nepasice a Blešno prokazatelně uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito lidé: [6]
- Vojtěch Malý s manželkou a čtyřmi dětmi. Současně s ním odešel i Vojtěch Malý, sedlák z Blešna. Dne 14. 2. 1742 rychtář a konšelé obce Blešna si přišli prohlédnout mohovitost z kreraužto odtad do Slízka odjeti míní. V inventáři je uvedena i sláma a hrachovina, kterou sedlák Malý z Blešna do Slezska odvézt nehodlal.[7]
- Jan Stříbrný, chalupník z Nepasic. Emigroval s manželkou Dorotou (†17.2.1771, stará 80 let, Husinec).[8] Jan Stříbrný patří mezi zakladatele obce Husinec, což byla první česká exulantská kolonie v pruském Slezsku. Samuel Figulus, pravnuk Jana Amose Komenského, byl kazatelem českého sboru v Husinci od roku 1754 až do své smrti v roce 1771.
- Václav Stříbrný, sedlák z Nepasic (†11.7.1742 v Münsterbergu). Emigroval s manželkou Kateřinou, synem Václavem (28), Jakubem (24), Jiříkem (15) a Matějem (10). Opouštěný majetek byl sepsán 13.2.1742 (2 kobyly, hříbě, tkalcovský stav...) za jeho přítomnosti.[7]
- Jakub Stříbrný, syn Václavův. V říjnu 1750 byl starším sboru. I on patří k zakladatelům obce Husinec, stejně jako jeho matka Kateřina. Kateřina zemřela 17.2.1756 ve věku 66 let. Jakub dne 12.6.1796 ve věku 80 let. Jeho nejmladší dcera Marie *14.5.1783 se 24.7.1803 provdala za Václava Zounara. Tato mladá rodina patřila k zakladatelům města Zelov.[9]
- Matěj Stříbrný, syn Václavův. Žil stejně jako celý rod Stříbrných v Husinci. Zemřel 3.9.1779. Na cestě do Vratislavi z dopuštění Božího od koně svého do boku kopnutý byl, dne 3.9, když ho z Weigwitz domů vezli, na cestě v Klein Laudy dokonal.
- Jan Stříbrný (II.), který zemřel 2.5.1780 ve věku 60 let v Husinci, patří rovněž k zakladatelům této obce, stejně jako Jiřík Stříbrný. Odkud pocházeli, není známo, ale dá se předpokládat příbuzenský vztah.
Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci pobělohorských exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se vrátili. Exulant (spolek) stále sdružuje potomky běženců (rodokmeny) této doby z celého světa.
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 464, 465, záznam 92-2. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
- https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130007302
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- SA Zámrsk, Velkostatek Opočno, sig. 1
- Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, 1909, Praha 1910
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 14, 433 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nepasice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Nepasice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Nepasice na webu ČÚZK
- Webová prezentace na nepasice.eu