Nekázanka

Ulice vznikla již v době založení Nového Města, tedy po roce 1348. Její název byl někdy uváděn i ve tvaru Nekázalka. Podle pověsti vznikl název tak, že Karel IV., který sám vyměřoval ulice Nového Města, si jednou po návratu z cest všiml nové ulice vzniklé za jeho nepřítomnosti, která vedla ke kostelu sv. Jindřicha a už v ní stavěli domy. Nakonec rozhodl, aby ulice zůstala zachována: „ale ať se jmenuje na věčné časy Nekázanka, poněvadž jsem nekázal, by byla založena.“[1]

Podle jiných výkladů ale název měl naznačovat, že šlo o ulici hanebnou a špinavou, "neukázněnou".[2]

Jméno ulice se vyskytuje i v názvu 1. českého klubu fotografů amatérů Nekázanka, který je pokračovatelem nejstaršího fotoklubu v České republice (ten vznikl už v roce 1889 a v letech 1930–1989 tu měl své sídlo, ateliér, výstavní síň, několik temných komor i klubovnu).

• ústí Nekázanky do ulice Na Příkopě je rámováno dvěma bankovními paláci (Na Příkopě 858/20 – budovu využívá UniCredit Bank, a Na Příkopě 857/18 – budovu využívá Československá obchodní banka), které byly postaveny v letech 1894–1896 resp. 1909–1911, obě podle projektu Osvalda Polívky pro tehdejší Zemskou banku království Českého. Obě budovy jsou v úrovni prvního patra přes Nekázanku propojeny mostky (jeden je secesní, druhý neorenesanční)
• bytový dům U Tesařů (Nekázanka 885/12), památkově chráněný[3]
• bytový dům U Šťastných (Nekázanka 886/14), památkově chráněný[4]
• Wittmanovský dům (Nekázanka 887/16) je nejstarší dochovanou stavbou v ulici. Byl součástí zástavby Kounického paláce; původně zahradní domek v roce 1798 klasicistně přestavěl Matyáš Hummel, využívá ho Institut umění – Divadelní ústav
• administrativní budova Omnipolu (Nekázanka 880/11), postavená v letech 1976–1979 v pozdním internacionálním slohu s výraznými rysy brutalismu[5]
• nárožní dům u Jindřišské (Nekázanka 876/19) postavený ve 20. letech 20. století ve stylu konstruktivismu firmou Lampl und Fuchs