Negativní daň z příjmu

Negativní daň z příjmu nebo negativní důchodová daň (angl. negative income tax, zkratka NIT) je v ekonomii progresivní daňový systém, ve kterém lidé pod určitou hranicí dostávají přídavky od vlády místo toho, aby sami vládě odváděli daň. Takový systém je mezi ekonomy diskutován, ale nikdy nebyl implementován. Autorem myšlenky je britská politička ze 40. let Juliet Rhysová-Williamsová,[1] nápad později rozvinul americký ekonom Milton Friedman.[2][3][4]

Negativní daň může být použita k implementaci základního příjmu nebo zaručeného minimálního příjmu.

V typickém systému negativní daně z příjmu neplatí lidé, kteří si vydělají méně než stanovenou hranici (nebo částku právě na oné hranici), žádnou daň z příjmu. Ti, co si vydělají více, zaplatí daň z části příjmu, který se nachází nad stanovenou hranicí. Ti, kteří daně neplatí, navíc dostanou příspěvek, jehož velikost závisí na tom, jak hodně se liší jejich příjem od stanovené hranice.

Příklad daňového systému s negativní daní

Stát určí hranici, tzv. standardní příjem nebo zaručený minimální příjem, pro kterou platí, že lidé vydělávající méně, neplatí žádnou daň z příjmu. Kromě toho stát stanoví sazbu daně z příjmu. Fungování negativní daně z příjmu ukážeme na rovné dani, ale systém může fungovat obdobně i s progresivní daňovou sazbou.

Dejme tomu, že vláda určí 20 000 Kč měsíčně jako standardní příjem a stanoví 15% sazbu daně z příjmu.

Tabulka příjmů a sociálních dávek pak vypadá následovně:

PříjemVzorecDaňDávkaCelkový příjem
0 Kč(0 − 20 000) × 0,150 Kč3 000 Kč3 000 Kč
5 000 Kč(5 000 − 20 000) × 0,150 Kč2 250 Kč7 250 Kč
10 000 Kč(10 000 − 20 000) × 0,150 Kč1 500 Kč11 500 Kč
15 000 Kč(15 000 − 20 000) × 0,150 Kč750 Kč15 750 Kč
20 000 Kč(20 000 − 20 000) × 0,150 Kč0 Kč20 000 Kč
30 000 Kč(30 000 − 20 000) × 0,151 500 Kč0 Kč28 500 Kč
100 000 Kč(100 000 − 20 000) × 0,1512 000 Kč0 Kč88 000 Kč

Tento systém se od základního nepodmíněného příjmu (jednotné dávky) liší v tom, že v systému jednotné dávky dostane každý stejnou částku, např. tedy 20 000 Kč nezávisle na svém příjmu. Ve sloupci dávka by tak každý řádek měl částku 20 000 Kč.

Jako standardní příjem si lze určit medián, kdy se jedná o centrální mzdovou hodnotu, kde existují dvě mzdové poloviny (jedna skupina bere více, druhá méně). Medián se každým rokem mění a tabulka příjmů a sociálních dávek tak bude lépe odpovídat tržním podmínkám a aktuální situaci v ekonomice. Lze také užít průměrnou mzdu, která je vyšší než medián, existuje však početnější skupina, která průměrnou mzdu nepobírá (zpravidla 70–80 % lidí).

Sociální systém

Negativní daň by měla nahradit některé (v některých variantách všechny) ostatní dávky, které stát vyplácí. Výhodou je snadná administrace této dávky – úřad potřebuje pouze znát výši příjmů, kterou zjistí z daňového přiznání. Další výhodou je plynulý přechod dávky, mezní daňová sazba se s rostoucím příjmem nemění, zatímco v tradičních systémech dávek v nezaměstnanosti může pracovník, který z nezaměstnanosti přechází do zaměstnání, čelit vysokým mezním sazbám, což odrazuje od hledání práce.[5]

Nevýhodou negativní daně je, že se složitě vyrovnává se situací, kdy daňový poplatník např. v jednom roce vydělá několik miliónů Kč a v dalších letech nemá žádný zdanitelný příjem. Systém negativní daně by mu pak v letech bez příjmu přiznával sociální dávku. Další nevýhodou je obtížná politická prosaditelnost a příp. nestabilita, protože tlak některých zájmových skupin (důchodci, invalidé, svobodné matky atp.) na výjimky by byl vysoký.[6]

Propagátoři

V Austrálii prosazuje negativní daň Pirátská strana.[7]

Na Slovensku prosazuje daňovou a sociální reformu založenou na negativní dani Sloboda a Solidarita.[8]

V České republice má negativní daň coby náhradu za ostatní dávky Strana svobodných občanů.[9]

V USA měla negativní daň ve svém programu v roce 2010 Strana zelených.[10]

Ve svojí poslední knize Where Do We Go from Here: Chaos or Community? (1967) napsal laureát Nobelovy ceny za mír Martin Luther King Jr.: „Nyní jsem přesvědčen, že nejjednodušší přístup by byl ten nejefektivnější – řešením, jak se zbavit chudoby, je přímo ji zrušit opatřením, o které se v současnosti velmi diskutuje: zaručeným příjmem.“[11]

Negativní daň je taktéž doporučovaným opatřením mezi většinou akademických ekonomů.[12]

Filozof Matt Zwolinski, sám propagátor negativní daně nebo jednotné dávky, argumentuje, že, navzdory obecnému přesvědčení, se pro zaručený příjem vyslovily i největší osobnosti libertarianismu: John Locke, Thomas Paine, Adam Smith, Milton Friedman, Friedrich Hayek nebo Robert Nozick.[13]


Reference

  1. Advocating negative income taxes: Juliet Rhys-Williams and Milton Friedman [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky)
  2. FRIEDMAN, Milton. Capitalism and Freedom: Fortieth Anniversary Edition. [s.l.]: University of Chicago Press, 2002. ISBN 0-226-26421-1. S. 192–194. (anglicky)
  3. FRIEDMAN, Milton & Rose. Free to Choose: A Personal Statement. [s.l.]: Harcourt Trade Publishers, 1980. ISBN 978-0-15-633460-0. S. 120–126. (anglicky)
  4. FRIEDMAN, Milton. The Case for the Negative Income Tax. Redakce Leube Kurt. The Essence of Friedman. Hoover Institution Press, 1987, s. 57–68. (anglicky)
  5. Indicators of Unemployment and Low-Wage Traps (Marginal Effective Tax Rates on Employment Incomes) [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
  6. What are some of the biggest problems with a guaranteed annual income? [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
  7. "Tax and welfare"
  8. http://www.sulik.sk/media/contribution_bonus.pdf%5B%5D
  9. http://web.svobodni.cz/program/politicky-program
  10. 2010 Platform: Economic Justice & Sustainability Archivováno 24. 12. 2013 na Wayback Machine. Green Party of the United States
  11. Martin Luther King jr., Where Do We Go from Here: Chaos or Community? (New York: Harper & Row, 1967)
  12. Ekonomové doporučují: zrušte minimální mzdu a zaveďte negativní důchodovou daň [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
  13. The Pragmatic Libertarian Case for a Basic Income Guarantee [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.