Nedělní písmeno

Nedělní písmeno (latinsky littera dominicalis) je písmeno, které připadne na neděli, pokud jsou dny od 1. do 7. ledna označeny písmeny latinské abecedy A–G. Písmena sloužila k určení kalendáře na daný rok a také pro výpočet data Velikonoc. Posloupnost písmen se pravidelně opakuje v slunečním kruhu (kalendářní cyklus původně trvající 28 let).

Sluneční kruh nedělních písmen v popisu Staroměstského orloje od Jana Táborského z roku 1570[1]

V současnosti použití nedělních písmen prakticky nahrazuje výpočetní technika a algoritmus pro výpočet dne v týdnu, význam má především v historické chronologii, ale je možné je například spatřit na kalendářní desce Staroměstského orloje v Praze.

Rok podle nedělního písmene

Nedělní písmeno určuje, na kolikátého ledna připadá první neděle daného roku, například písmeno G (7. v abecedě) značí neděli 7. ledna. Ze znalosti písmene lze tedy odvodit nejen kterým dnem v týdnu rok začínal, ale určit den v týdnu pro libovolné datum toho roku.[2][3]:s.234–236 Existuje 7 možností, kterým dnem rok začíná, a na každý běžný rok lze tedy použít jeden ze 7 kalendářů odpovídající danému nedělnímu písmenu.

Přestupné roky mají na konci února přidaný jeden den, označují se proto dvojicí nedělních písmen. První písmeno určuje kalendář pro leden a únor, měsíce březen až prosinec se pak řídí kalendářem druhého písmene.

Počátek roku dle nedělního písmene
Běžný rokPřestupný rokPrvní neděleRok začíná
AAG1. lednanedělí
BBA2. lednasobotou
CCB3. lednapátkem
DDC4. lednačtvrtkem
EED5. lednastředou
FFE6. lednaúterým
GGF7. lednapondělím

Denní písmena

Pokud je v kalendáři písmeny A–G označeno nejen prvních sedm dní, ale po řadě všech 365 dní, vznikne pomůcka, kde všechny dny označené stejným písmenem připadají na stejný den v týdnu v každém běžném roce. Nedělní písmeno aktuálního roku lze jednoduše zjistit podle písmene uvedeného u data nejbližší neděle. Tímto písmenem jsou zároveň označeny i všechny ostatní neděle daného roku, což mělo význam pro nedělní liturgii. Příklad tohoto kalendáře je na zmíněné kalendářní desce pražského orloje.

V přestupném roce se o přestupném dni denní písmeno nezmění, zůstává v platnosti to z předchozího dne, ale změní se přiřazení dní jednotlivým písmenům, které pak platí do konce roku. Tím se změní i nedělní písmeno, které se o jednu pozici sníží. V juliánském kalendáři byl přestupný den 24. únor, který se zdvojoval a písmeno F tedy platilo oba tyto dny, tudíž se v týdnu s 24. únorem vystřídalo jen šest denních písmen. Podobně se deska pražského orloje v přestupném roce na den zastaví a 29. února stále ukazuje 28. únor a písmeno C. Například pro nedělní písmeno E dle denních písmen: 28. 2. C, 1. 3. D, 2. 3. E zjistíme, že neděle připadá na 2. března a pátek tedy na 28. února. V přestupné roce ovšem bude po pátku následovat sobota 29. února a neděle bude již 1. března, nedělní písmeno se proto dle denního písmene změní na D.

Denní písmena
Den12345678910111213141516171819202122232425262728293031
ledenABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABC
únorDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABC
březenDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEF
dubenGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGA
květenBCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCD
červenEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEF
červenecGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGAB
srpenCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDE
záříFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFG
říjenABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABC
listopadDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDE
prosinecFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGABCDEFGA

Střídání nedělních písmen

Protože běžný rok má 52 týdnů a jeden den, rok začíná a končí stejným dnem a písmeno se u následujícího roku posouvá v abecedě zpět o jedno místo. Například rok začínající sobotou má písmeno B (neděle 2. ledna), sobotou také končí (31. 12.) a další rok tak začíná (1. 1.) nedělí a má písmeno A (neděle 1. ledna).

U přestupných roků se písmeno navíc posouvá zpět ještě na konci února, dochází tedy k posunu o dvě písmena. Například po roce BA následuje G: rok začínající sobotou (B) se od března řídí písmenem A, končí proto nedělí a následující rok začíná pondělím (neděle 7. ledna, písmeno G). Celý cyklus střídání nedělních písmen se v juliánském kalendáři opakuje po 28 letech, což je tzv. sluneční kruh.

Nedělní písmena dle slunečního kruhu
Sluneční kruh12345678910111213141516171819202122232425262728
Písmeno nedělníGFEDCBAGFEDCBAGFEDCBAGFEDCBAGFEDCBA

Nedělní písmeno lze odečíst z tabulky na základě čísla daného roku (1–28) v slunečním kruhu. Při gregoriánské reformě kalendáře bylo vynecháním 10 dní v říjnu 1582 změněno nedělní písmeno z G na C, k dalším posunům došlo v letech 1700, 1800 a 1900, které na rozdíl od juliánského kalendáře nebyly přestupné. Pro písmeno nového počtu (gregoriánského) lze použít písmene pro starý počet (juliánský) a korekci o příslušný počet písmen, písmeno se mění k 1. březnu.

Korekce gregoriánského (nového) počtu a příklad písmene A
Starý počet1582–17001700–18001800–19001900–21002100–2200
posun kalendáře-10 dní-11 dní-12 dní-13 dní-14 dní
písmeno dle slunečního kruhu+3 (10-7)+4 (11-7)+5 (12-7)+6 (13-7)0 (14=2×7)
ADEFGA

Rovněž se používaly tabulky nedělních písmen, kde byly k jednotlivým rokům starého i nového počtu písmena přímo přiřazena.

Výpočet nedělního písmena

Pro jakýkoliv rok juliánského kalendáře lze vypočítat pozici roku v rámci slunečního kruhu a na jeho základě mu přiřadit příslušné písmeno. Sluneční kruh je zbytek po vypočtení vzorce (rok + 9) : 28, pokud je zbytek rovný nule, počítá se s rokem, jako by byl dvacátý osmý. Konstanta 9 vyrovnává posun kruhu oproti roku našeho letopočtu, protože rok 1 nebyl počáteční, ale již desátým rokem kruhu.[3]:s.233

Přiřazení písmene podle slunečního kruhu lze podle tabulky, kterou můžeme vytvořit na základě informace, že první rok kruhu je přestupný a začíná pondělím (písmeno GF). Tabulku tvoří pět řad písmen G–A (obrácené abecední pořadí) za sebou, která představují posun dní v únoru přestupného a na konci každého roku. Písmena se pravidelně rozdělí do sedmi skupin po pěti písmenech, každá skupina představuje čtyřletý cyklus, kde vždy první dvojice označuje přestupný rok a následující tři písmena roky nepřestupné. Jednotlivým rokům kruhu jsou pak přiřazena čísla 1–28.

Nedělní písmeno v gregoriánském kalendáři se určí jako pro juliánský rok a provede se korekce. Písmeno je potřeba (viz tabulka výše) v letech po zavedení reformy do roku 1699 posunout o tři, pro roky 1700–1799 o čtyři, pro 1800–1899 o pět, pro 1900–2099 o šest. Korekce zohledňuje posun obou kalendářů, a protože korekcí o 7 dní se písmeno nezmění, stačí provést korekci o zbytek po dělení posunu kalendářů sedmi, např. do roku 1699 byl rozdíl 10 dní, tedy stačí posunout o 3 (7+3). V letech 2100–2199 bude rozdíl činit celé dva týdny, takže nedělní písmena budou pro oba kalendáře stejná.[3]:s.236

Tabulka pro roky 2000–2027

Každému roku je přiřazeno nedělní písmeno, přestupným roků dvojice písmen, v závorce je uvedeno pořadí roku ve slunečním kruhu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nedeľné písmeno na slovenské Wikipedii.

  1. Pražský orloj - Nedělní písmeno [online]. [cit. 2017-12-27]. Dostupné online.
  2. Ottův slovník naučný, sv. 18, s. 29–30
  3. BLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-024-1.

Literatura

  • BLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-024-1.
  • FRIEDRICH, Gustav. Rukověť křesťanské chronologie. Praha 1934; 2.vyd. Praha, Paseka, 1997. ISBN 80-7185-118-3. S. 41–46, 113
  • Rosický, Václav. Nedělní písmeno in Ottův slovník naučný, sv. 18. Praha: J. Otto; 1908. S. 29–30.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.