Natália Hejková

Nejúspěšnější působení trenérky Natálie Hejková je spojeno s Ružomberkem. Z klubu regionálního významu vybudovala v poměrně skromných podmínkách jeden z nejsilnějších klubů na evropském kontinentu.

Nabídku trénovat prvoligový Ružomberok dostala v roce 1987 od tehdejšího manažera Jozefa Smolka, se kterým na příštích 16 let vytvořili veleúspěšnou dvojici.

První úspěch zaznamenala v sezóně 1989/90, kdy v československé lize získal Ružomberok 4. místo. V týmu už byla rozehrávačka Iveta Bieliková, hrající v Ružomberku až do roku 2003. Ve federální lize klub poslední tři ročníky před rozdělením Československa dominoval a v posledním ročníku získal dokonce titul mistra bez jediné prohry. Následovalo 10 titulů mistra Slovenska v řadě. Po problémech uvnitř klubu v roce 2003 opustila Ružomberok ještě před skončením sezony a 11. titul tak získalo SCP již pod vedením Jeleny Mozgové.

Nejvýraznějších úspěchů dosáhla Natália Hejková na mezinárodní scéně, když 2× zvítězila s Ružomberkem v Eurolize (1998/99, 2000/01) a 6× se dostala mezi nejlepší 4 družstva, tzv. turnaj Final Four (1992/93, 1995/96, 1996/97, 1998/99, 1999/00, 2001/02). Na Golden Cupu, neoficiálním mistrovství světa klubů v brazilské Londrině v roce 1998 získal SCP Ružomberok pod jejím vedením druhé místo.

S maďarským týmem se 3× probojovala do Euroligy, nejlepšího umístění dosáhla v sezóně 2003/04 – 4. místo ve skupině A a postup do play–off soutěže, kde bylo družstvo vyřazeno US Vallenciennes Orchies. V maďarské lize byla se Šoproní 3× vicemistrem země.

Spartak Moskevská oblast se pod jejím vedením stal dvojnásobným vítězem Evropské ligy (2006/07, 2007/08), získal 2 ruské tituly, v roce 2008 byl vítězem základní části ruské ligy a v roce 2007 se dostal do semifinále Ruského poháru.

S Dynamem Moskva postoupila v sezóně 2008/09 do semifinále ruské ligy a v téže sezoně do semifinále EuroCupu FIBA, kde ruský klub vypadl s italským Cras Basket Taranto.

Trenérskou španělského teamu Ros Caseres Valencia se stala v březnu 2011 a postoupila s ním do Final Four Euroligy. Ve španělské lize získala 2. místo. Smlouvu s vicemistrem Španělska prodloužila i na sezónu 2011/12. Koncem roku 2011 však byla z pozice trenérky španělského týmu po těsné prohře na palubovce Vilniusu odvolána, i přesto, že Valencie v té době byla na čele domácí soutěže bez prohry a v Eurolize vedla svou skupinu.

Do Prahy na post hlavní trenérky byla angažována v listopadu 2012, přičemž hned v první sezoně v Praze získala s družstvem 16. národní titul a postoupila do play–off Euroligy. S týmem získala titul národního šampiona i v následující sezóně, v nejprestižnější kontinentální soutěži Eurolize pak postoupila mezi 8 nejlepších týmů. V sezoně 2014/15 získala s USK již třetí ligový titul v řadě a tým v domácím prostředí senzačně vybojoval titul v Eurolize.

Jako asistentka trenéra Tibora Vasilka získala v roce 1997 na ME 1997 v Budapešti 2. místo. Jako hlavní trenérka reprezentace Slovenska obsadila s rýmem 8. místo na mistrovství světa v roce 1998 a 4. místo na ME 1999 v Polsku, čímž si reprezentace zajistila postup na LOH 2000 v Sydney. Po sporu SBA s manažerem reprezentace Jozefem Smolkem a jeho odvolání však odmítla reprezentaci na olympiádě v Austrálii vést.

Od roku 2009 pracovala jako sportovní ředitelka reprezentace Slovenska. V březnu 2011 se znovu stala trenérkou slovenské ženské reprezentace a tým vedla i na ME 2011 v Polsku.

S reprezentací Ruska získala jako asistentka trenéra Igora Grudina titul mistryň Evropy na ME 2007 v Itálii a bronzovou medaili na LOH 2008 v Pekingu.