Na'omi Šemer

Narodila se v kibucu Kvucat Kineret u břehů Galilejského jezera, který pomáhali založit její rodiče. V roce 1950 nastoupila do Izraelských obranných sil, kde sloužila u Nachalu. Později studovala hudbu na Rubinově akademii v Jeruzalémě. Byla vdaná za Mordechaje Horowitze, se kterým měla dvě dětí: Lali a Ariela.[1]

V roce 1983 obdržela Izraelskou cenu za přínos izraelské kultuře.[1]

Několik jejích písní se stalo neoficiálními hymnami, jelikož texty jejich písní dokázaly v srdcích Izraelců probudit hluboké národní a emocionální cítění. Mezi její nejznámější písně patří Jerušalajim šel zahav („Jeruzaléme ze zlata“). Napsala ji před šestidenní válkou v roce 1967 a po dobytí východního Jeruzaléma a zpřístupnění Západní zdi k ní připojila další sloku.[2] O rok později tuto píseň navrhl tehdejší poslanec Knesetu Uri Avnery na izraelskou hymnu.[1] Návrh byl sice zamítnut, ale už samotný návrh vypovídá o významnosti jejích písní.

Ve psaní a skládání pokračovala až do své smrti. Zemřela v roce 2004 ve věku sedmdesáti tří let na následky rakoviny.

V roce 2005 byla v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolena 6. největším Izraelcem všech dob.[3]