NGC 55

NGC 55 (také známá jako Caldwell 72) je spirální galaxie v souhvězdí Sochaře vzdálená od Země přibližně 6,3 milionů světelných let. Spolu s NGC 300, která leží v podobné vzdálenosti, patří mezi galaxie nejbližší k Místní skupině galaxií a pravděpodobně leží mezi naší Galaxií a Skupinou galaxií v Sochaři. Se svým průměrem okolo 45 000 světelných let[4] má asi poloviční velikost než naše vlastní Galaxie. Objevil ji australský astronom James Dunlop 4. srpna 1826.[3]

NGC 55
Spirální galaxie NGC 55 na širokoúhlém snímku z observatoře La Silla v Chile. Autor: ESO.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typspirální galaxie SB(s)m[1]
ObjevitelJames Dunlop[2]
Datum objevu4. srpen 1826[3]
Rektascenze00h 14m 53,6s[1]
Deklinace-39°11′48″[1]
SouhvězdíSochař (lat. Scl)
Zdánlivá magnituda (V)8,3[2]
Úhlová velikost32,4′ × 5,6′[1][2]
Vzdálenost6,30 ± 0,90 Mly
(1,94 ± 0,28 Mpc)[1]
Plošná jasnost13,8[2]
Poziční úhel108°[2]
Rudý posuv129 km/s[1]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr22 500[4] ly
Absolutní magnituda (V)-19,3[1]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 55
IRASIRAS F00124-3929 a IRAS 00125-3928
Principal Galaxies CataloguePGC 1014
Jiná označeníPGC 1014,[1] Caldwell 72
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování

Poloha NGC 55 a NGC 300 v souhvězdí Sochaře

Na obloze se nachází v jižní části souhvězdí Sochaře u hranice se souhvězdím Fénixe, 15 stupňů jihozápadně od Galaxie Sochař a 3,5° severozápadně od hvězdy Ankaa (α Phe) s magnitudou 2,4. Úhlová velikost její delší strany zhruba odpovídá velikosti Měsíce při pohledu ze Země. Již v dalekohledu o průměru 5 palců (12,7 cm) by mělo jít rozpoznat základní tvary galaxie. Ve střední Evropě vychází pouze těsně nad obzor a severně od 51° severní šířky není viditelná vůbec.[5] 8 stupňů východně leží galaxie NGC 300.

Příručka Webb Society Deep-Sky Observer's Handbook[6] popisuje NGC 55 následovně: "Díváme se na ni téměř z boku, má nesymetrický vzhled a známky prachových pásů poblíž výduti, která je rozptýlená a poněkud protažená s ostrou jižní hranou. Jihovýchod výduti je silně zakřiven a ohraničen čtyřmi nebo pěti slabými uzlíky. Severní hrana je ostrá." Burnham ji nazval "výjimečnou galaxií jižní oblohy", která trochu připomíná zmenšený Velký Magellanův oblak.[7]

Sousední galaxie

NGC 55 a NGC 300 byly často řazeny mezi členy Skupiny galaxií v Sochaři, což je blízká skupina galaxií ve stejnojmenném souhvězdí. Ovšem nová měření jejich vzdáleností naznačují, že tato dvojice leží v popředí této skupiny a mimo její dosah.[8]

Tato dvojice je pravděpodobně navzájem gravitačně vázána.[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 55 na anglické Wikipedii.

  1. NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 55 [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  2. The NGC/IC Project: Results for NGC 55 [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
  3. SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 55 [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Richard Powell. Atlas of the Universe: The Galaxies of the Sculptor Group [online]. [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Deklinace 39° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 51° od jižního nebeského pólu. Jižně od 51° jižní šířky je tedy tento objekt cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 51° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  6. JONES, K. G. Webb Society Deep-Sky Observer's Handbook. [s.l.]: Enslow Publishers, 1981. Dostupné online. ISBN 0-89490-134-6.
  7. Robert Burnham, Jr. Burnham's Celestial Handbook. III. vyd. New York: Dover, 1978. Dostupné online. ISBN 0-486-24065-7. S. 1516.
  8. KARACHENTSEV, I. D., et al. Distances to nearby galaxies in Sculptor. S. 93–111. Astronomy and Astrophysics [online]. Červen 2003 [cit. 2016-10-12]. Roč. 404, čís. 1, s. 93–111. Dostupné online. arXiv astro-ph/0302045. DOI 10.1051/0004-6361:20030170. Bibcode 2003A&A...404...93K. (anglicky)
  9. VAN DE STEENE, G. C., et al. Distance determination to NGC 55 from the planetary nebula luminosity function. S. 891–896. Astronomy and Astrophysics [online]. Září 2006 [cit. 2016-10-12]. Roč. 455, čís. 3, s. 891–896. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361:20053475. Bibcode 2006A&A...455..891V. (anglicky)

Související články

Externí odkazy


… | NGC 54 | NGC 55 | NGC 56 | …


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.