NGC 2359

NGC 2359 (také Thorova helma nebo Thorova přilba) je emisní mlhovina v souhvězdí Velkého psa.[2] Od Země je vzdálená přibližně 12 000[3] až 15 000[4][5] světelných let a její skutečný průměr je přibližně 30 světelných let.[4][5] Ústřední hvězdou mlhoviny je Wolfova–Rayetova hvězda označovaná WR7 a je to tedy velmi horká hvězda, o které se předpokládá, že po tomto poměrně krátkém období vybuchne jako supernova. Mlhovina se svou podstatou podobá mlhovině NGC 7635, ale pravděpodobně vzájemným působením mlhoviny a molekulárního mračna získala složitější tvar a rázovou vlnou vytvořené zakřivené útvary podobné Thorově helmě.

NGC 2359
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	oblast HII
Objevitel	William Herschel
Datum objevu	31. ledna 1785
Rektascenze	7h 18m 30s[1]
Deklinace	-13°13′36″[1]
Souhvězdí	Velký pes (lat. CMa)
Úhlová velikost	9′×6′[2]
Vzdálenost	12 000[3] až 15 000[4][5] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	15[4] ly
Označení v katalozích
New General Catalogue	NGC 2359
Gumův katalog	GUM 4
Sharplessův katalog	SH 2-298
Katalog Lyndsové	LBN 227.66-00.09 a LBN 1041
Jiná označení	NGC 2359, Gum 4, Sh2-298, RCW 5, LBN 1041[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlhovina je také zapsaná v Sharplessově katalogu jako Sh2-298 a v Gumově katalogu jako Gum 4.[1][6] Jasnější oblast v západní části mlhoviny má v New General Catalogue samostatné označení NGC 2361.[7]

Mlhovina má obecně tvar bubliny s připojenými složitými vláknitými útvary. Obsahuje ionizovanou hmotu s několika stovkami hmotnosti Slunce a dalších několik tisíc hmotností Slunce neionizovaného plynu. Jde převážně o mezihvězdnou hmotu, kterou odhání hvězdný vítr z ústřední hvězdy, ale zdá se, že část této hmoty je obohacena produkty termonukleární fúze a pravděpodobně tedy pochází přímo z hvězdy.[8] Mlhovina se v různých částech rozpíná různou rychlostí od 10 do přinejmenším 30 km/s a odpovídající stáří odvozené z této rychlosti se odhaduje na 78 500 až 236 000 let. Mlhovina byla zkoumána v oblasti rádiových vln i rentgenového záření, ale ještě nebylo objasněno, zda byla vytvořena během vývoje hvězdy hlavní posloupnosti třídy O, červeným veleobrem, svítivou modrou proměnnou hvězdou, nebo převážně Wolfovou–Rayetovou hvězdou.[3]