Molekulární mračno

Molekulární mračno (též molekulární mrak či oblak) je druh mezihvězdného mračna, jehož rozměry a hustota umožňují tvorbu molekul, mezi nimiž naprosto převažují molekuly vodíku (H₂).

Toto molekulární mračno, které se odpoutalo z Velké mlhoviny Carina, během několika následujících milionů let vlivem záření z blízkých jasných hvězd zanikne. Poblíž lze vidět mladé hvězdy, jejichž obraz zčervenal, protože všudypřítomný prach rozptyluje především modré světlo. Fotografie, pořízená roku 1999 Hubblovým vesmírným dalekohledem, zachycuje oblast o rozměru asi 2 světelných let.[1]

Pozorování a význam

Protože molekuly vodíku je obtížné zachytit při pozorování v infračerveném nebo rádiovém oboru, astronomové se místo toho snaží zachytit stopy jiných molekul, například oxidu uhelnatého (CO). Ten je v těchto mračnech hned po vodíku nejběžnější, přesto je ho však asi 10 000krát méně. Mezi další zaznamenané molekuly patří oxid uhličitý, voda nebo kyanovodík.[2]

Tzv. obří molekulová mračna mohou mít hmotnost až 10 miliónu Sluncí.

Podle tzv. mlhovinové hypotézy mohou kolapsem molekulárních mračen vznikat nové hvězdy a kolem nich rotující planetární soustavy. Spouštěcím mechanismem může být například výbuch blízké supernovy. Stejným způsobem zřejmě před asi 4,6 miliardami let vznikla i sluneční soustava.[3]

V roce 2018 zjistila soustava radioteleskopů ALMA spolu s Herschelovou vesmírnou observatoří, že tato oblaka se dělí na tenké a dlouhé fialmenty. Hvězdy vznikají přednostně v dlouhých filamentech.[4]

Odkazy

Reference

Astronomický snímek dne: Mizení mračen v Carině [online]. NASA a Česká astronomická společnost, 2003-6-30 [cit. 2010-04-26]. Dostupné online.
KULESA, Craig. Overview: Molecular Astrophysics and Star Formation [online]. University of Arizona, 1999-10-17 [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
MONTMERLE, Thierry; AUGEREAU, Jean-Charles; CHAUSSIDON, Marc, et al. Solar System Formation and Early Evolution: the First 100 Million Years. Earth, Moon, and Planets. Červen 2006, roč. 98, čís. 1–4, s. 39–95. Dostupné online. ISSN 0167-9295. DOI 10.1007/s11038-006-9087-5. (anglicky)
PAVLÍK, Václav. Jak vznikají hvězdokupy?. Astropis. 2019, roč. XXVI, čís. 4, s. 30. ISSN 1211-0485.

Související články

Mlhovina
Mlhovinová hypotéza
Temný molekulární oblak

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu molekulární mračno na Wikimedia Commons
WÜNSCH, R. Temná molekulární oblaka. Nebeský cestopis [online]. Praha: Český rozhlas Leonardo, 2011-10-29 [cit. 2012-3-18]. Čas 2:20 od začátku stopáže. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Astronomický snímek dne: Mizení mračen v Carině [online]. NASA a Česká astronomická společnost, 2003-6-30 [cit. 2010-04-26]. Dostupné online.

[2] KULESA, Craig. Overview: Molecular Astrophysics and Star Formation [online]. University of Arizona, 1999-10-17 [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (anglicky)

[Montmerle2006-3] MONTMERLE, Thierry; AUGEREAU, Jean-Charles; CHAUSSIDON, Marc, et al. Solar System Formation and Early Evolution: the First 100 Million Years. Earth, Moon, and Planets. Červen 2006, roč. 98, čís. 1–4, s. 39–95. Dostupné online. ISSN 0167-9295. DOI 10.1007/s11038-006-9087-5. (anglicky)

[4] PAVLÍK, Václav. Jak vznikají hvězdokupy?. Astropis. 2019, roč. XXVI, čís. 4, s. 30. ISSN 1211-0485.