Něrjungri

První svědectví o oblasti podali ruští cestovatelé v 17. století. K systematickému průzkumu oblasti došlo koncem 19. století, kdy zde bylo nalezeno 80 rýžovišť, na kterých sezónně pracovalo až 3,5 tis. zlatokopů.

V r. 1950 byl zde nalezen výchoz uhelné sloje mocnosti 5 m a během následujícího roku ještě jedna sloj. Na základě těchto objevů byl postaven v r. 1952 stanový tábor pro geology. Plán města začal vznikat v r. 1961, ale teprve r. 1974 byl otevřen první povrchový důl. Poblíž něho, v místě dnešního nákladového nádraží, vznikla první obydlí a sídlo bylo pojmenováno Pioněrnyj.[4]

V následujícím roce 1975 bylo založeno na druhém břehu řeky vlastní město. Jeho rozvoj je úzce spjat s výstavbou železniční trati, od r. 1974 budované jako odbočka Bajkalsko-amurské magistrály. Železnice byla zprovozněna v r. 1978 a končila v 10 km vzdáleném Berkakitu, odkud pokračovala vlečka k uhelným dolům. V r. 1984 byly trať zprovozněna i pro osobní dopravu a od r. 2004, kdy byla Amursko-jakutská magistrála zprovozněna dále do Tommotu, je Něrjungri stanicí nácestnou.

Město leží na severních svazích Stanového pohoří. Rozkládá se na obou březích řeky Čulman v povodí Leny, do níž zde ústí řeky a říčky Vyšnij Něrjungri, Berkakit, Nižnij Něrjungi a Amunakta. Přitom obytná část města je postavena na pravém břehu Čulmanu. Je zasazeno v tajze.

Klima je chladné, silně kontinentální - v lednu je průměrná teplota -30,4 °C, v červenci 16,1 °C, celoroční -6,9 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 583 mm s maximem v létě; průměrná vlhkost vzduchu je 73 %.

Vývoj počtu obyvatel udává následující graf.

Ve městě jsou kromě základních škol, gymnázium a pobočky vysokých škol.[5]

Ve městě je 143 sportovních zařízení - sportovní haly, plavecké bazény, krytá ledová plocha, tenisové kurty atd.