Národní muzeum v Damašku

Muzeum bylo založeno v roce 1919. Zpočátku sídlilo ve starobylé budově al-Madrasa al-Adiliyeh postavené ve 12. a 13. století. V roce 1936 bylo přestěhováno do nově postaveného objektu; tomu byla v letech 1956 a 1975 přistavena další křídla.[2][3] Fasádu nové budovy tvoří v místě hlavního vchodu přední část středověkého paláce Qasr al-Hayr al-Gharbi, který byl zrekonstruován a přemístěn ze svého původního umístění v poušti asi 80 kilometrů od Palmýry.[4] Tento proces trval několik let a oficiálně byla zrekonstruovaná stavba paláce jako hlavní vchod do muzea zprovozněna v roce 1950.[3]

V roce 1953 bylo přistavěno nové třípodlažní křídlo budovy, čímž se výrazně zvětšila podlahová plocha a byla možnost stávající expozice rozšířit o exponáty z islámského období Sýrie a o prvky současného umělecké tvorby.[3]

O deset let později v roce 1963 přibyl přednáškový sál a knihovna. Přednáškový sál byl vybaven nábytkem ve stylu přijímací místnosti ve stylu osmanské Sýrie 19. století s bohatou výzdobou.[3]

Další rozšíření proběhlo v roce 1974 s tím, že sbírky byly rozšířeny o exponáty pocházející z paleolitu. V roce 2004 bylo křídlo určené pro dočasné výstavy zrekonstruováno a osazeno sbírkami exponátů z neolitu.[3]

V roce 2012 zasáhly Damašek boje občanské války a muzeum muselo být uzavřeno. Více než 300 000 exponátů bylo odvezeno a uschováno na bezpečném místě, protože hrozilo bezprostřední zničení velké části syrského národního dědictví.[5] Po šesti letech bylo muzeum dne 29. října 2018 znovuotevřeno pro veřejnost.[5][6]

Nejvýznamnějším exponátem muzea je zřejmě synagoga Dura Európos z roku 245 n. l., která byla po částech přivezena do Damašku ve třicátých letech 20. století a zrekonstruována do původní podoby s velmi dobře zachovalými nástěnnými malbami a freskami biblických výjevů.[1]

Ceněny jsou též textílie a sochy Níké, tedy řecké bohyně vítězství, pocházející ze starověkého města Palmýra.[7] K vidění je zde asi 5 000 hliněných tabulek s klínovým písmem; mezi nimi jsou i texty zapsané ugaritským písmem, které je nejstarším abecedním druhem písma.[8][9] Muzeum se dále může pyšnit cennými obrazy, hrobkami a od roku 2015 též restaurovanou kamennou sochou lva bohyně Al-Lat původem z Palmýry,[10] která byla poničena bojovníky Islámského státu.[11]

• 
  Vstup do muzea tvoří část středověkého paláce z 8. století
• 
  Muzejní zahrada
• 
  Starověké ornamenty ze syrských chrámů vystavené v zahradě
• 
  Starověká vana v zahradě muzea
• 
  Detail mozaiky pocházejí z dob starověkého Říma
• 
  Detail mozaiky pocházejí z dob starověkého Říma
• 
  Detail mozaiky pocházejí z dob starověkého Říma
• 
  Detail mozaiky pocházejí z dob starověkého Říma s latinským textem
• 
  Bas-reliéf bohyně Inanny
• 
  Hypogeum ze 3. století
• 
  Socha lva převezeného z Palmýry
• 
  Chetitská socha lva
• 
  Římské hypogeum s bitevním výjevem
• 
• 
•