Náměstí Organizace spojených národů

Podle tehdejšího stabilního katastru se v roce 1842 v prostoru náměstí nacházelo několik budov včetně tzv. Špitálského dvora a vysočanské tvrze a sady.[1] V roce 1896 sem byla prodloužena Křižíkova elektrická dráha a na západní straně dnešního náměstí byla založena Vysočanská mlékárna. Už za první republiky existovaly plány na přestavbu Vysočan, uskutečnily se však jen částečně – na východní a jižní straně náměstí byly vystavěny činžovní domy a školní komplex ve Špitálské ulici, dnes základní škola a gymnázium. Tvrz a mlékárna byly těžce poškozeny spojeneckými nálety 25. března 1945.[2][3]

K dalším úpravám došlo v padesátých a šedesátých letech, kdy byla část původních budov stržena a nahrazena parkem. Od roku 1955 neslo takto vzniklé prostranství název náměstí Lidových milicí, patrně podle pochodu libeňských a vysočanských členů Lidových milic na Prahu v únoru 1948, který byl zahájen právě zde.[4] Na památku Lidových milic byl v únoru 1973 v severní části náměstí odhalen pomník Milicionář, jehož autorem byl Jan Simota.[4][5] Po sametové revoluci byla socha odstraněna a její nynější osud je neznámý.[6] V souvislosti s napřímením ulice Emanuela Klímy (dnešní Freyova) byly v 80. letech zbořeny také domy v západní a jihozápadní části náměstí s výjimkou domu č. p. 25, jenž stojí dodnes (2020).

Po sametové revoluci bylo náměstí zrušeno a stávavající adresy převedeny na přilehlé ulice. Prostranství zůstalo beze jména až do roku 1995, kdy bylo zavedeno jméno současné[4], tehdy však ke změně adres již nedošlo. Proto na náměstí existuje pouze jedna adresa, patřící budově 844/1, vystavěné na přelomu 80. a 90. let, dříve využívané Komerční bankou. V roce 1998 byl otevřen východní vestibul stanice metra Vysočanská, vedoucí na náměstí, o deset let později byla dokončena budova nákupního centra Fénix.

V roce 2020 by měla začít rekonstrukce severní části náměstí.[7] Společnost CPI Group miliardáře Radovana Vítka oznámila záměr na území dnešního parku vybudovat komplex čtyř obytných a kancelářských budov[8][9], proti záměru vznikla petice, kterou podepsalo přes 3 500 lidí.[10]

Severní strana náměstí přísluší ulicím Sokolovská a Pod Pekárnámi a převažují zde budovy z přelomu 19. a 20. století. V domě č. p. 178, bývalém hotelu Krása, v letech 1915–1927 pobýval filosof Ladislav Klíma, na domě je umístěna jeho busta. V severní části se dále nachází silniční křižovatka, tramvajová smyčka a stanice měření kvality ovzduší ČHMÚ.[11] Na východní straně se nacházejí bytové domy ze 30. let 20. století v ulici Prouzova, na jižní straně gymnázium Špitálská a dvě pozdější kancelářské budovy na Bumbálkově vršku. Západní stranu náměstí uzavírá chátrající venkovský dům č. p. 25 a nákupní centrum Fénix ve Freyově ulici.

Před obchodním centrem v blízkosti křižovatky je umístěn pomník Emila Kolbena a dalších vysočanských obětí nacistické okupace. V parku jsou umístěny repliky sloupové zvoničky a křížku z vysočanské tvrze (kamenný podstavec křížku je původní[12]).

• 
  Pohled na severní stranu náměstí ze Sokolovské ulice
• 
  Busta Ladislava Klímy na nárožním domě č. p. 178
• 
  Prouzova ulice, východní strana náměstí
• 
  Gymnázium Špitálská, pohled z parku
• 
  Dnes již bývalá budova Komerční banky v jižní části
• 
  Chátrající dům č. p. 25, pozůstatek bývalé tvrze
• 
  Západní strana náměstí s nákupním centrem
• 
  Zvonička a křížek
• 
  Pomník Emila Kolbena