Náboženství a sexualita

Většina světových náboženství se snaží řešit morální otázky související s lidskou sexualitou. Všechny náboženské systémy obsahují morální kodexy týkající se sexuality.

Hegewald: Adam a Eva

Tyto morální kodexy se snaží regulovat situace, které mohou vést ke vzniku sexuálního zájmu a ovlivňovat sexuální chování lidí. Tzv „sexuální omezení“ je jedním z univerzálií kultury příznačné pro všechny lidské společnosti.[1]

Sexualita v křesťanství

Sexualita a Římskokatolická církev
Podrobnější informace naleznete v článku Pohled katolické církve na pohlavní styk.

Pohlavnost je zaměřena na manželskou lásku muže a ženy. V manželství se stává tělesná intimita manželů znamením a zárukou duchovního společenství. Manželské svazky mezi pokřtěnými jsou posvěceny svátostí. (Katechismus Římskokatolické církve)[2]

Sexualita a Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická (ČCE) nedává jednoznačný návod či odpověď. Nenechává však své členy bez návodu či orientace. Řády církve, vzešlé z poslušnosti Božího Slova a následování Krista, očekávají, že člen církve projevuje věrnost a úctu k základům vyznání ČCE a nerozchází se zjevně, trvale a pohoršlivě svým způsobem života, svým vztahem k bližním nebo svou činností s cestou života, kterou mu svědectví Písma nabízí. [3]

Reference
  1. accessed September 16, 2007
  2. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=2360&x=0&y=0
  3. Archivovaná kopie. e-cirkev.archa.cz [online]. [cit. 2012-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-25.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.