Mysón z Chén
Mysón z Chén (řecky Μύσων ὁ Χηνεύς, 7./6. století př. n. l.) byl starořecký myslitel, kterého delfská věštírna prohlásila za nejmoudřejšího z mužů. Bývá někdy řazen mezi tzv. sedm mudrců archaického Řecka.
Mysón z Chén | |
---|---|
Narození | 7. století př. n. l.? místo nejisté |
Úmrtí | 6. století př. n. l.? místo nejisté |
Bydliště | obec Chén či Chény (starověké Řecko) |
Povolání | filozof |
Znám jako | jeden ze sedmi mudrců |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Zachovalo se jen velmi málo hodnověrných zpráv o jeho osobě. Údajně se narodil a žil v jinak neznámé malé obci, jež se nazývala Chén či Chény. Není jednoty v tom, kde se nalézala: podle jedněch někde na Oitě, což je horstvo na hranicích střední Helady a Thesálie, dle jiných v Lakónii.[1] Další starověcí autoři však tvrdili, že Mysón pocházel z Arkádie, popř. z obce Étis v Lakónii nebo na Krétě.[2] Patrně byl současníkem Solóna a Cheilóna, se kterými se setkal; z toho lze soudit, že žil na přelomu 7. a 6. století př. n. l.
Byl prý synem samovládce,[3] ale žil venkovským životem v malém a chudém městečku a živil se jako rolník prací svých rukou. „Zdatným byl pak proto, že se náležitě staral o svůj dům, správně pečoval o svou půdu, zařídil si rozumný sňatek, vybraně vychoval syna."[4] Dle starověkých zpráv ho v Chénu navštívili někteří mudrci (uváděni jsou Anacharsis, Solón, Cheilón) a zastihli jej při úpravách zemědělského nářadí, které v předstihu připravoval pro období polních prací.[5]
Dle jiné tradice Mysón nenáviděl lidi. „Viděli ho totiž v Lakedaimonu, jak se o samotě smál sám pro sebe. Když pak kdosi znenadání k němu přistoupil a otázal se ho, proč se směje, ač nikdo není přítomen, odpověděl, že právě proto."
Zemřel ve věku 97 let.[6]
Mudrc
Mezi sedm mudrců ho zařadil Platón v dialogu Prótagoras.[7] Je pravděpodobné, že byl ovlivněn výrokem delfské věštírny, která prohlásila Mysóna za nejmoudřejšího z mužů.[8][9] Protože však byl jinak málo známý, pozdější autoři ho často ze seznamu sedmi mudrců vylučovali a nahrazovali jej nějakou známější osobností.[10]
Dochované výroky:
- Lidé by měli být připraveni, aby mohli jednat, nikoli se připravovat až během konání, jak pravil Mysón, který to prý pronesl k mudrci Chilónovi, když si v zimě zhotovoval vidle na zrní.[11]
- Nesmíme soudit činy podle slov, nýbrž slova podle činů.[12]
Diogenés Laertios zaznamenal delší verzi tohoto výroku:
- Říkával, že se nemají posuzovat činy podle slov, nýbrž slova podle činů, neboť prý se neuskutečňují činy pro slova, nýbrž slova se tvoří pro činy.[8]
Odkazy
Reference
- Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 41 (ediční poznámka) a 73.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. [Poznámka č. 6 na str. 21–22.]
- Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 73.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. [Fragmenty č. 84 a 85 na str. 281; citovaný text je z fragmentu č. 85.]
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. [Fragmenty č. 82, 83 a 141 na str. 279–281 a 306.]
- Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 74 (tam je i citovaný text).
- Platón. Prótagoras. Překlad František Novotný. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 1992. 85 s. Oikúmené. ISBN 80-85241-16-1. S. 55.
- Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 74.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 32.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 21.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5.[Fragment č. 141 na str. 306.]
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5.[Fragment č. 142 na str. 309.]
Literatura
- Díogenés Laertios: Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0.
- VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Mysón v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Mysón na webu „fysis"
- Dílo Lives_of_the_Eminent_Philosophers/Book_I#Myson ve Wikizdrojích (anglicky)