Myrmekomorfie

Vývojová stádia (larvy, nymfy) některých rovnokřídlých jako cvrčků, kobylek či sarančat (např. Macroxiphus sumatranus) se velmi podobají mravencům, počínaje černou barvou, dále tvarem těla a chováním.[4] Jejich dlouhá tykadla jsou maskovaná tak, aby vypadala kratší – černou barvu má jen krátká část. Postupným vývojem a proměnami se však tento hmyz zbarvuje jinak a mění se i tvar jejich těl, až nakonec dospělci získají jasné varovné zabarvení.[4]

Skákavka rodu Myrmarachne se predátorům brání napodobováním mravence.

Přes 300 druhů mravenců z různých čeledí používá Batesovské mravenčí mimikry. Jedná se například o některé zápředníkovité (Clubionidae) nebo brabenčíky (Phrurolitus).[5][6] V čeledi skákavkovitých (Salticidae) jsou mimetičtí pavouci rozpoznatelní často jen podle toho, že se svými pohyby drží od mravenců v určité „bezpečné“ vzdálenosti. Jedná se o například o druhy z rodů Myrmarachne, Leptorchestes, Synageles či Heliophanus. Lovci mravenců mezi pavouky se naproti tomu mravencům nepodobají tak moc.[7] Za myrmekomorfii se ale platí. Pavouci takto maskovaní jsou štíhlejší, což má za následek redukci počtu vajíček. Zdá se však, že to kompenzují produkcí většího množství kokonů.[8] Naopak pavouci, kteří se nepodobají mravencům tak dokonale a používají jen volnější Batesovské mimikry, nemají zřejmě v rozmnožování žádná omezení. Jde například o mikarie pospolité (Micaria sociabilis), hlavouny žlutonohé (Liophrurillus flavitarsis) a zápředky obecné (Phrurolithus festivus).[9] Nedokonalí mimetici mají evidentně více výhod. Je možné, že jejich zjev jim umožňuje unikat jak predátorům, kteří loví pavouky, tak těm, kteří loví mravence.[10]

Studie tří druhů kudlanek ukázala, že se již od narození vyhýbají mravencům jako potenciální kořisti, a že nenapadají ani skákavky napodobující mravence.[11] Jiný výzkum ukázal, že podobně působí mravenčí mimikry na skákavku pavoukožravou a jiné druhy rodu Portia, kteří jinak s chutí útočí na jiné skákavky.[12]

Sameček klopušky mravenčí (Myrmecoris gracilis)

Nohatěnka druhu Dulichius inflatus žije v Indii a na Srí Lance.

Mezi několika polokřídlými (Hemiptera, většinou ploštice), které se podobají mravencům, jsou to například klopuškovití (Miridae).[6] Bezkřídlý druh klopuška mravenčí (Myrmecoris gracilis) se živí mšicemi,[13] zatímco Systellonotus triguttatus, u něhož nymfy a samičky silně připomínají mravence, se často nachází v blízkosti mravenců.[14] Samci Formiscurra indicus (Caliscelidae) jsou podobné mravencům, ale samice nikoliv.[15]

Čerstvě vylíhlá strašilka australská (Extatosoma tiaratum) napodobuje mravence rodu Leptomyrmex, na rozdíl od dospělých strašilek, které se maskují „klasicky“.

Strašilka druhu Extatosoma tiaratum, v dospělosti připomínající sušené trnité listy, se líhne z vajíček jako replika mravenců rodu Leptomyrmex s červenou hlavou a černým tělem. Dlouhý konec je zvlněný, aby se tvar těla co nejvíce podobal mravenčímu. Pohyb je nevyzpytatelný, zatímco dospělí se pohybují jinak, pokud se vůbec hýbou. U některých druhů se vajíčka podobají rostlinným semenům, která jsou sbírány a přenášeny mravenci. Mravenci přívěsek semínek zvaný masíčko konzumují, zbytek nechají či odnesou pryč. Říká se tomu myrmekochorie (viz Symbiotické vztahy mravenců). Vejce je pak nadále životaschopné, a tím že bylo do značné míry pod mravenčí ochranou, je větší šance, že se z něj vylíhnou malé strašilky.[16]

Stuhatkovití (Aeolothripidae) je dravá čeleď hmyzu z řádu třásnokřídlých. Především samičky se podobají zjevem a chováním mravencům. Tyto mimikry se vyvinuly v několika rodech v této čeledi a to nezávisle na oblasti výskytu. Jde například o druhy Franklinothrips megalops, Aeolothrips albicinctus, Aeolothrips bicolor, Desmothrips reedi a rody Allelothrips a Stomatothrips. Důvodem zřejmě byla reakce na přítomnost mravenců.[17]

Nymfa indické kudlanky

Kudlanky jsou sice dravci, ale rovněž čelí nebezpečí sežrání většími živočichy. Mladé nymfy rodu Tarachodes, například Tarachodes afzelii, mimetují mravence, nicméně v pozdějších vývojových stádiích tyto mimikry zmizí, a nejenže je nenapodobují, ale větší kudlanky mravence loví.[18]

Moucha z čeledi kmitalkovití (Sepsidae) Sepsis cynipsea z Německa.

Dvoukřídlí (Diptera), kteří imitují mravence, zahrnují rod Sepsisoma, jenž předstírá býti mravencem Camponotus crassus.[19]

Několik druhů z čeledi štíhlonožkovití (Micropezidae) se podobá mravencům rodu Pseudomyrmex do té míry, že je i pro odborníky obtížné je rozlišit, „dokud neodletí“.[6][20]

Anthelephila cyanea

Mnoho parazitických drábčíkovitých (Staphylinidae), kteří žijí spolu s mravenci, se jim podobá. Příkladem je Ecitomorpha nevermanni, jenž barvou imituje mravence Eciton burchellii, a jelikož tito mají velmi špatný zrak, je to zřejmě proto, aby oklamal predátory z řad obratlovců.[3]

Některé rody čeledi květiníkovití (Anthicidae) vypadají a pohybují se jako mravenci. Zástupci rodu Anthelephila, např. Anthelephila cyanea, mezi mravenci nežijí, ale někdy s nimi pobíhají a to i poblíž hnízd. Jde tedy o Batesovské mimikry.[21]

Členové rodu Euderces z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae) jsou mravenčí mimetici. Jsou to například Camponotus sericeiventri, Mallocera spinicollis, Diphyrama singularis, Pseudomyrmecion ramalium, Cyrtinus pygmaeus.[22][23]