Myrciarie

Myrciarie[1] (Myrciaria) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými vstřícnými listy a bílými květy s mnoha tyčinkami. Plodem je kulovitá bobule. Rod zahrnuje 23 druhů a je rozšířen výlučně v tropické Americe. Většina druhů roste v nížinných tropických deštných lesích. Nejvýznamnějším druhem je Myrciaria dubia, poskytující ovoce známé v Amazonii jako camu-camu. Jedlé plody Myrciaria cauliflora vyrůstají v hojném počtu přímo z kmene stromu. Druh je v tropech pěstován jako ovocná a okrasná rostlina. Řada druhů byla přeřazena do rodu Plinia.

Myrciarie
Myrciaria cauliflora (Plinia cauliflora) s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmyrtovité (Myrtaceae)
Rodmyrciarie (Myrciaria)
O.Berg, 1856
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Myrciarie jsou keře a stromy. Listy jsou jednoduché, celokrajné, vstřícné, většinou malé a ne příliš tuhé. Žilnatina je zpeřená, tvořená mnoha postranními paralelními žilkami. Květy jsou čtyřčetné, přisedlé nebo krátce stopkaté, ve stažených úžlabních květenstvích. Jsou podepřeny 2 na bázi srostlými listenci tvořícími zákrov. U některých druhů vyrůstají květy přímo z kmene a starších větví (kauliflorie). Češule je trubkovitá a nad úrovní semeníku nápadně prodloužená. Při odkvětu opadává kruhovitým švem spolu s přirostlými tyčinkami a okvětím. Kalich je tvořen 4 volnými cípy. Koruna je drobná, korunní lístky jsou třásnité. Tyčinek je mnoho, jsou dlouhé a přirostlé k češuli. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, se 2 komůrkami obsahujícími zpravidla po 2 vajíčkách. Plodem je kulovitá bobule obsahující 1 až 3 semena a na vrcholu nesoucí vytrvalý pozůstatek květního terče.[2][3][4]


Rozšíření

Rod myrciarie zahrnuje 23 druhů.[5] Je rozšířen v tropické Americe od jižního Mexika po Bolívii a Argentinu a na Karibských ostrovech.[2][6] Na Karibských ostrovech se vyskytují 4 druhy, z nichž 2 jsou endemity Portorika.[7] Ve Střední Americe rostou 3 nebo 4 druhy. Druh M. floribunda má rozsáhlý areál, sahající od Mexika až po Brazílii.[5][8]

Myrciarie rostou převážně v nížinných tropických deštných lesích. Poměrně dost druhů se vyskytuje i v sušších oblastech východní a jihovýchodní Brazílie.[4][5]

Ekologické interakce

Mezi opylovači M. cauliflora převažují včely, zejména včela medonosná a včely rodu Trigona. Květy navštěvuje i jiný hmyz, zejména dvoukřídlí, mandelinky a mravenci.[9] Zralé plody myrciarií jsou vyhledávány četnými druhy sociálně žijících vosíků z čeledi Polistinae. Ti zároveň vysbírávají různé housenky z listů rostliny.[10]

Taxonomie

Rod Myrciaria je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Myrteae. Mezi nejblíže příbuzné rody, s nimiž tvoří Myrciaria monofyletickou skupinu, náleží rody Plinia, Siphoneugena a Neomitranthes. Všechny tyto rody jsou svým rozšířením omezeny na tropickou Ameriku.[11][5] Některé druhy, např. a M. trunciflora a M. baporeti, byly přeřazeny do rodu Plinia.[5]

Význam

Plody některých druhů jsou jedlé a šťavnaté. Jsou konzumovány čerstvé nebo různě upravené. Největší význam má druh M. dubia, jehož plody slouží také k přípravě džusů a zmrzlin. Jsou oblíbené zejména v Amazonii, kde jsou známé pod názvem camu-camu. Mají značně vysoký obsah vitamínu C. Druh M. cauliflora je zajímavý poměrně velkými plody, které vyrůstají v hojném množství přímo z kmene a jsou rovněž jedlé. Strom pochází z Bolívie a jižní Brazílie a pěstuje se jako zajímavý ovocný strom i v jiných částech tropů. Ovoce je známo jako jaboticaba. Z ostatních druhů myrciarií poskytuje jedlé, méně významné plody zejména M. floribunda , M. tenella, M. vismeifolia a M. ibarrae.[2][12][13][14]

Druh M. vexator je v tropech pěstován jako stínící dřevina.[14]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Missouri: Timber Press, 2003. ISBN 1-930723-13-X. (anglicky)
  3. SÁNCHEZ-VINDAS, Pablo E. Flora de Veracruz. Myrtaceae. [s.l.]: Instituto de Ecologia, 1990. ISBN 968-7213-18-3. (španělsky)
  4. GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  6. KILLEEN, Timonthy J.; GARCÍA, Emilia; BECK, Stephan G. Guía de arboles de Bolivia. [s.l.]: [s.n.] (španělsky)
  7. ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro; STRONG, Mark T. Catalogue of seed plants of West Indies. Smithsonian Contributions to Botany. 2012, čís. 98. Dostupné online.
  8. AMSHOFF, G.J.H. Flora of Panama: Myrtaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1958, čís. 45.
  9. DUARTE, O.; HUETE, M. Studies of pollination in jaboticaba (Myrciaria cauliflora (Mart.) Berg). Proceedings of the Interamerican Society for Tropical Horticulture. 2005, čís. 49. ISSN 0245-2528.
  10. DE SOUZA, Andre Rodrigues et al. Interaction between social wasps (Hymenoptera: Vespidae: Polistinae) and fruits of Myrciaria sp. (Myrtaceae). Anais do III Congresso Latino Americano de Ecologia. Sep. 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-06. Archivováno 6. 5. 2016 na Wayback Machine
  11. LUCAS, Eve J. et al. Suprageneric phylogenetics of Myrteae, the generically richest tribe in Myrtaceae (Myrtales). Taxon. Nov. 2007, čís. 56(4), s. 1105–1128.
  12. GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
  13. Food and fruit-bearing forest species: Examples from Latin America. FAO Forestry paper. Food & Agriculture Organisation, 1986, čís. 44(3). Dostupné online. ISBN 9251023727. (anglicky)
  14. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.