Polyethylentereftalát

Polyethylentereftalát je termoplast ze skupiny polyesterů, známý pod zkratkou PET z poly(ethylen tereftalát).

polyethylentereftalát

Strukturní vzorec PET

Obecné
Systematický název poly(oxyethan-1,2-diyloxytereftaloyl)
Triviální název polyethylenglykoltereftalát, polyethylentereftalát, PET, PETE
Sumární vzorec (C₁₀H₈O₄)n
Identifikace
Registrační číslo CAS 25038-59-9
Vlastnosti
Molární hmotnost
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

Vyrábí se z ethylenglykolu (ethan-1,2-diolu) (esterifikací) s kyselinou tereftalovou nebo transesterifikací dimethyltereftalátu (C6H4(CO2CH3)2).

Dimethyltereftalátový proces

Při tomto postupu dimethyltereftalát reaguje s nadbytkem ethylenglykolu v tavenině při teplotě 150 – 200 °C za bazické katalýzy. Methanol (CH3OH) je odstraňován destilací, což posunuje reakční rovnováhu požadovaným směrem. Nakonec je nadbytek ethylenglykolu odstraněn vakuovou destilací za vyšší teploty. Druhý transesterifikační krok probíhá za teploty 270 – 280 °C, s opětným odstraňováním ethylenglykolu.

Reakci lze popsat následovně:

První krok

C6H4(CO2CH3)2 + 2 HOCH2CH2OH → C6H4(CO2CH2CH2OH)2 + 2 CH3OH

Druhý krok

n C6H4(CO2CH2CH2OH)2 → [(CO)C6H4(CO2CH2CH2O)]n + n HOCH2CH2OH

Postup výroby z kyseliny tereftalové

Při tomto postupu je esterifikace ethylenglykolu a kyseliny tereftalové prováděna přímo za tlaku 2,7 – 5,5 baru a teploty 220 – 260 °C. Vznikající voda je odstraňována destilačně, což opět vede k žádoucímu posunu reakční rovnováhy ve prospěch polyethylentereftalátu.

n C6H4(CO2H)2 + n HOCH2CH2OH → [(CO)C6H4(CO2CH2CH2O)]n + 2n H2O

Vlastnosti a využití
Polotovar (tzv. preforma) z PET

PET se uplatnil především při výrobě vláken vynikajících nemačkavostí a malou navlhavostí (např. Dacron; na textilních výrobcích můžeme najít nesprávnou zkratku PES, která označuje příslušnost tohoto polymeru k polyesterům), lahví (obvykle označovaných jen zkratkou PET) a dalších obalů a fólií. Tenké fólie jsou často používány pod obchodním názvem Mylar. Znám je pod řadou dalších obchodních názvů, např. Arnite, Impet, Rynite, Ertalyte, Hostaphan, Melinex, Dacron, Terylene, Trevira atd.

V závislosti na procesu výroby a zpracování (rychlosti chladnutí taveniny) je možno připravit téměř amorfní PET (průhledný) a polokrystalický PET (mléčně zakalený).

Recyklace
Označení PET pro spotřebitele

PET se poměrně dobře mechanicky recykluje, přičemž významná je čistota separovaného odpadního plastu. Pokud by byl zaveden zálohový systém jako v Německu, lze tyto láhve opět ze 100 % recyklovat zpátky do nových láhví bez ztráty kvality. Stávající sběrný systém je nevyhovující, jelikož materiál degraduje a ztrácí čirost. Probíhá také intenzivní výzkum chemické recyklace PET, a to i v České republice, kde se chystá patent pro tuto technologii.[1] Spotřebitelské aplikace se pro potřeby pozdějšího třídění a recyklace označují jedničkou uprostřed trojúhelníku ze zacyklených šipek. Již od roku 2005 se PET recykluje v České republice v Bohumíně, kde sídlí rovněž jeden z největších recyklátorů PET láhví v Evropě.

Nevýhody

Při degradaci PET se uvolňuje acetaldehyd, který svým nasládlým zápachem může znehodnotit obsah PET lahví. Do nápojů se také může uvolňovat oxid antimonitý, který se používá při výrobě PET jako katalyzátor.[1] Tyto se však dají jímat a odstraňovat již v procesu samotné recyklace. Chemická odolnost: PET lahve jsou nepoužitelné pro roztoky silných zásad, taktéž nejsou odolné například vůči kyselině dusičné.

Odkazy

Reference
  1. ŠUTA, Miroslav. Chemické látky v životním prostředí a zdraví. Brno: Ekologický institut Veronica, 2008. 68 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87308-00-4.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.