Čtyřlístek (komiks)

Čtyřlístek je jeden z nejznámějších a nejdéle česky vycházejících komiksů, mezi českými dětmi se podle průzkumu v roce 2014 jedná o komiks nejoblíbenější. Komiks vychází od roku 1969 ve stejnojmenném časopisu a jeho ilustrátorem a prvním autorem je Jaroslav Němeček (* 1944), většinu scénářů v prvních desetiletích psala Ljuba Štíplová (1930–2009), v současnosti je tvoří několik autorů, kteří se v psaní jednotlivých epizod střídají. Komiks se později rozšířil i do jiných časopisů i samostatných komiksových knih.

Postavy Čtyřlístku

Postavy

Seriál má čtyři hlavní hrdiny, žijící ve společném domku ve fiktivní obci Třeskoprsky, která se nachází u rybníka Blaťáku pod hradem Bezzubem. Předlohou pro Třeskoprsky byly severočeské Doksy, v jejichž blízkosti má autor komiksu Jaroslav Němeček chalupu.[1] Rybník Blaťák pak symbolizuje Máchovo jezero, hrad Bezzub zase blízký Bezděz. V domku je zelený nábytek, protože zelený měl na chalupě i Jaroslav Němeček.

JménoZobrazen(a) jako…Charakteristika
Myšpulínčernobílý kocour; v bílé košili s červeným sakem, modrými kalhotami s proužky, fialovým motýlkem a černobílými botamivynálezce: geniální profesor a vynálezce, který ve své laboratoři vymýšlí a konstruuje různé vynálezy, které často zachrání hrdiny ze šlamastyky. Pro svou bystrou mysl je přirozeným vůdcem Čtyřlístku. Zpravidla je také řidičem jejich starožitného červeného auta. Jeho nejznámější vzorec je 1 a 1 jsou 2 (1 – Vynález prof. Myšpulína). Jeho první vynálezem bylo malé rádio.
Bobíkprase; v zelené košili a žlutých kalhotáchjedlík a silák: Bobík je charakterizován jako sportovec, ale spíše jako silák než atlet. Jeho síla mu v různých spletitých situacích přichází vhod, protože je nebojácný, ale často i popudlivý. Někdy se pere s Pinďou, kterého většinou přemůže. Má též zálibu v dobrém jídle, takže má občas problémy s nadváhou. Někdy zastupuje Myšpulína jako řidič (164 – Únos). Dle slov Ljuby Štíplové před tím, aby Čtyřlístek účinkoval jako pionýři, „ochránil“ Bobík tím, že byl prase.[2]
Fifinkabílá fena; v růžovofialových šatech s krajkou, červenými lakýrkami, bílými ponožkami a žlutou mašlíkuchařka: Fifinka do Čtyřlístku přináší ženský element, stará se o domácnost, vaří, uklízí a zašívá oblečení. Nemá ráda nepořádek, a když po sobě ostatní členové Čtyřlístku neuklízejí, dokáže se pořádně rozčílit (70 – Velké překvapení). Jinak má však mírnou a citlivou povahu. Dbá o svůj zevnějšek a někdy je trochu parádivá (135 – Zámek bez klíče, 87 – Vzpoura robotů).
Pinďazajíc; v červených kalhotách s jednou kšandoustrašpytel: Pinďa je pravděpodobně nejméně výraznou postavou. Je tichý a bojácný, ale často dokáže svůj strach překonat (115 – Hodina duchů). Kromě toho je vynikající běžec (100 – Zvláštníí vydáání) a díky svým dlouhým uším dobře slyší, takže někdy dokáže vyzvědět tajné úmysly nepřátel (69 – Sedlo a stáj, 42 – Modrý přízrak).
Zádrhels písmenem Z na hrudi a černé brýledoktor, později označován i jako profesor, nepřítel Myšpulína, se nepravidelně objevuje od prvního čísla Čtyřlístku až dodnes (2019); teprve v roce 2010 bylo odhaleno jeho křestní jméno Kazimír

Autoři
  • Jaroslav Němeček (* 1944), scenáristou 1969–dodnes
  • Vladimír Urban, scenáristou 1969
  • Ludmila Kolářová Junková (* 1915), scenáristkou 1969–1975
  • Ljuba Štíplová (* 1930–2009), scenáristkou 1970–2009
  • Dagmar Vránová, scenáristkou 1970
  • Zuzana Brodová, scenáristkou 1970
  • Pavel Šrut (Petr Karmín), scenáristou 1972
  • Petr Chvojka (společný pseudonym se Stanislavem Havelkou – Stanislav Hojka), scenáristou 1989–2010
  • Stanislav Havelka (společný pseudonym s Petrem Chvojkou – Stanislav Hojka) (* 1939), scenáristou 1989–2018
  • Jiří Čehovský (pseudonymy: Karel Ladislav, s Janem Endrýsem – Milan Dvorský, Tomáš Nový) (* 1947), scenáristou 1989–2009
  • Jan Endrýs (společné pseudonymy s Jiřím Čehovským – Milan Dvorský, Tomáš Nový) (1949–2021), scenáristou 1989–2003
  • Josef Lamka (* 1931–2009), scenáristou 1991–2009
  • Libuše Koutná, scenáristkou 1991–1992
  • Hana Lamková (* 1934), scenáristkou 1992–dodnes
  • Jiří Poborák (* 1942), scenáristou 1992–dodnes
  • Marcela Šebestová, píše recepty v kuchařkách 1993–dodnes
  • Lenka Kovářová, scenáristkou 2000–2003
  • Karel Taufman, scenáristou 2004–dodnes
  • Martina Bobková, scenáristkou 2007–2011
  • Eva Pitrová, scenáristkou 2008–2014
  • Sabina Remundová, scenáristkou 2010
  • Richard Svitalský (* 1974), scenáristou 2010–dodnes
  • Slavomír Svitalský (* 1976), scenáristou 2010–2013
  • Tomáš Srb, scenáristou 2011–dodnes
  • Tereza Čeňková, scenáristkou 2013–dodnes
  • Renata Mauserová, scenáristkou 2013
  • Radim Krajčovič, scenáristou 2014–dodnes
  • Jana Netřebová, scenáristkou 2014–dodnes
  • Robert Tamchyna, scenáristou 2015–dodnes
  • Eva Tamchynová, scenáristkou 2015
  • Dan Černý, scenáristou 2019–dodnes
  • a další[3]

Fenomén Čtyřlístek
Čtyřlístek na naučné stezce

V letech 2010 až 2011 Česká pošta vydala čtyři poštovní známky s postavami Čtyřlístku. První z nich (Fifinka) byla vydána koncem dubna 2010, poslední Bobík pak v květnu 2011.[4]

V prosinci 2011 bylo v podkroví knihovny v Doksech (komiksových Třeskoprskách) otevřeno unikátní Muzeum Čtyřlístku.[1] V dubnu 2012 byla v návaznosti na vybudování muzea otevřena i naučná stezka Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku,[5] kde je prohlídka Doks a přilehlých oblastí zprostředkována návštěvníkům prostřednictvím právě komiksového Čtyřlístku.

V roce 2019 slaví 50. výročí svého vzniku.[6]

Jako všeobecně známý komiks bývá Čtyřlístek také velmi často parodován. Nejznámější parodií jsou příběhy na serveru strach.cz (část současně na ctyrlistky.cz Archivováno 12. 10. 2021 na Wayback Machine), které mění obsah bublin v jednotlivých komiksových okénkách ze Čtyřlístku, čímž glosuje aktuální politické i společenské události doma i ve světě. Tento originální nápad byl dokonce nominován v prestižní soutěži webových stránek Křišťálová lupa, kde ve své kategorii obsadil v letech 2010 a 2011 třetí místo.[7]

Audioknihy

Vyšlo také několik audionahrávek[8]:

  • V letech 1992/93 vyšly tři audikoazety se čtyřmi příběhy s písničkami, z toho dva byly podle již vyšlých komiksů s přidaným Zádrhelem:
    • Zádrhel se vrací
      • 1000 mil Afrikou
      • 1000 mil prérií
    • Poklad kapitána Kid
    • Jak se chodí do pohádky

Obsazení: Fifinka – Romana Sittová, Myšpulín – Miroslav Vladyka, Bobík – Marek Eben, Pinďa – Martin Zounar, Zádrhel – Jiří Schmitzer, Zádrhelka – Jaroslava Kretschmerová a další.

  • V letech 2001/02 vyšly dva příběhy v podání herců divadla Sklep:
    • Čtyřlístek v pohádce (audioverze stejnojmenné knihy)
    • Čtyřlístek a drak

Obsazení: Myšpulín – Tomáš Hanák, Bobík – Milan Šteindler, Fifinka – Magdalena Reifová, Pinďa – David Novotný, vypravěč – Václav Vydra.

  • V roce 2013 vyšla nahrávka podle filmu Čtyřlístek ve službách krále
  • V roce 2016 bylo vydáno CD 4× Čtyřlístek.

Filmová podoba

Čtyřlístek se dočkal také filmového zpracování.

Na začátku 90. let byly natočeny Ivanem Renčem tři krátké animované filmy Myš, která prochází zdí (1990), Signály z neznáma a Pes na stopě (1991), které vyšly na videokazetách.

Po dvaceti letech byl v úzké spolupráci s Jaroslavem Němečkem připraven celovečerní film Čtyřlístek ve službách krále, který měl (odloženou) premiéru 28. února 2013.[9]

Šest let nato vstoupilo na stříbrné plátno Velké dobrodružství Čtyřlístku (první uvedení 4. dubna 2019).[10] Jde o čtyři příběhy Čtyřlístku, jež si jeho členové vyprávějí u táboráku. Film byl natočen k 50. výročí komiksu na Němečkův námět.

Videohry

Příběhy Čtyřlístku vycházely jako 3D počítačové hry mezi roky 2001 a 2005. Hry vyšly v edici CD-Romek 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 26, 28, 30, 32, 34, 36, 38 a 40. V Rumunsku vyšel ještě díl 42. První tři díly 14, 15 a 16 vyšly také přeložené do angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny, portugalštiny, maďarštiny, bulharštiny, turečtiny, litevštiny a estonštiny.[11] Jako 2D adventura ještě vyšla v roce 2002 PC hra Čtyřlístek a strašidelný hrad.

Fotogalerie

Na 27. ročníku festivalu Pelhřimov – město rekordů (v sobotu 10. června 2017, v rámci galavečeru) obdržel Čtyřlístek certifikát Rekordman roku v kategorii Světový unikát z České knihy rekordů jako nejdéle vycházející český komiks.

  • (Nejen) děti se fotografují se Čtyřlístkem
  • Děti tančí se Čtyřlístkem
  • Pelhřimov: Čtyřlístek na pódiu
  • Pelhřimov: předání Certifikátu

Odkazy

Reference
  1. BEZR, Ondřej; ČTK. V Doksech, totiž Třeskoprskách, otevřeli Muzeum Čtyřlístku. Fotografie ČTK; Kultura | Výtvarné umění. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 12. prosinec 2011 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
  2. PALÁN, Aleš. Čtyřlístek: 35 let kamarádství. Doma – příloha Katolického týdeníku [online]. Katolický týdeník, s. r. o., 8. prosinec 2004 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. ISSN 0862-5557.
  3. Knihovnička Čtyřlístek. Autoři Čtyřlístku [online]. Pavel Chrz [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
  4. CMÍRALOVÁ, Michaela. Čtyřlístek je na známkách kompletní, Česká pošta vydala Bobíka. Fotografie Novinky; Koktejl. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 4. květen 2011 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
  5. BUREŠOVÁ, Eva. Jarní putování Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku. Seriály › Tipy na výlet. i-noviny.cz [online]. DEUS, 17. březen 2012 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
  6. cg. Čtyřlístek slaví padesátku, jeho tvůrci je 75 let. Fotografie Michal Kamaryt; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 20. únor 2019, roč. 29, čís. 43, s. 4. ISSN 1211-2119.
  7. Křišťálová Lupa. Výsledky 2011 [online]. Internet Info, s.r.o., listopad 2011 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
  8. Audiokazety - knihovnička ČTYŘLÍSTEK [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.
  9. RAJLICHOVÁ, Eva. Čtyřlístek ve službách krále jde do kin. Kazí ho product placement. Fotografie cinemart; Kultura / Film. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 28. únor 2013 [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
  10. ZAVŘELOVÁ, Monika. Dva filmy, bude i večerníček? Tvůrci Čtyřlístku odpoví Za scénou. Fotografie Falcon, Presscode; Kultura | Film a TV. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 4. duben 2019 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online.
  11. 3x Čtyřlístek: cizojazyčná vydání [online]. Knihovnička Čtyřlístek. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.