Muzlov

Muzlov (německy Musslau) je zaniklá vesnice německých kolonistů patřící kdysi ke svitavskému (hřebečskému) jazykovému ostrovu.[1] Ležela západně od Moravské Dlouhé na moravské straně historické česko-moravské zemské hranice. Dosud existující katastrální území Muzlov (od r. 1949 částečně zasahující i do Čech) o rozloze 294,4 hektarů je nyní součástí města Březová nad Svitavou. Ze vsi, v níž bývala i škola, stojí dnes jen jediný dům a ve středu zbytky kaple.

Muzlov
Kaple Svatého Františka Xaverského
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecBřezová nad Svitavou
OkresSvitavy
KrajPardubický kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°39′40″ s. š., 16°29′4″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíMuzlov (2,944 km²)
Muzlov
Další údaje
Zaniklé obce.cz9107
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vesnice Muzlov a sousední Moravská Dlouhá tvořily samostatnou obec Muzlov. V roce 1921 žilo ve 46 domech 290 obyvatel. 27. října 1930 byl Muzlov postižen přírodní katastrofou: vichřicí, sněhovou vánicí a prudkým deštěm. Rozvodněná řeka Svitava strhla splav ve vsi, zaplavila silnici z České Dlouhé do Březové nad Svitavou a dále zaplavila sklepy a místnosti některých domů. Vichřice způsobila rozsáhlé polomy v okolních lesích. Na podzim roku 1930 byla dokončena stavba silnice z Muzlova do Hradce nad Svitavou, jež byla zprovozněna na jaře 1931. Po nuceném vysídlení původních německých obyvatel byla vesnice Muzlov vyprázdněna a po roce 1948 zbořena. Důvodem bylo rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. K 17. prosinci 1950[2] byla obec Muzlov výnosem okresního národního výboru ve Svitavách z 8. února 1950 sloučena se sousední obcí Českou Dlouhou v jednu obec pod názvem Dlouhá. Od roku 1960 byla tato nová obec součástí Březové nad Svitavou, s níž poté v letech 19761990 náležela k Brněnci [3].

Památky

Kaple Svatého Františka Xaverského

Nově opravená kaple Svatého Františka Xaverovského v Muzlově

Pozůstatky pozdně gotické kaple z období před rokem 1860. Věž je zasvěcená Svatému Františku Xaverskému, později okolo roku 1860 k ní byla přistavěna kaple. Z interiéru kaple se zachoval pouze zvon, posvěcený v období II. svět. války a sochy Panny Marie Lurdské a Svatého Josefa. Sochy jsou dnes uloženy v Březové nad Svitavou a zvon je na farnosti ve Svitavách. Stavba je dnes jedním z mála viditelných důkazů existence obce. Ze stavby v současnosti zbyly pouze obvodové zdi při silnici vpravo ve směru na Hradec nad Svitavou na zalesněném návrší. Dnes jsou pozůstatky kaple zarostlé náletovými dřevinami.[4] Žáci místní základní školy v Březové nad Svitavou v současné době pomáhají s obnovou tohoto místa.[5]

1. březovský vodovod

V katastru zaniklé vsi se nachází kulturní památka 1. březovský vodovod. Vzhledem k blízkosti geologické hranice české křídy v této oblasti a možnosti jímání pitné vody pro město Brno, byl již na začátku 20. století vytvořen a zrealizován projekt vodovodu. Dnes je v oblasti několik pramenišť, vyhloubených v okolních svazích, sloužící k jímání vody pro Brno.[6]

Reference

  1. http://www.zwittau.de/orte/muslau/muslau.htm Die Dorfgemeinde Mußlau (Muzlov)
  2. Úřední list republiky Československé, díl II., ročník 1951, číslo 25, str. 231
  3. KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. (čeština)
  4. http://www.kostely.tnet.cz/index.php?load=detail&id=2604/ Poškozené a zničené kaple a kostely v České republice, Březová nad Svitavou - Muzlov
  5. http://www.brezova.cz/dokument/39-obcasnik-5-2005.pdf%5B%5D Občasník Březové nad Svitavou, strana 1, Rubrika Čtenáři píší, 23. června 2005, kronikář obce
  6. http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/brezovske-privadece/ Prameniště podzemní vody Březová nad Svitavou, I. a II. březovský přivaděč, Brněnské vodovody a kanalizace a.s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.