Muzejní pedagog

Problematika profesí edukačních pracovníků muzeí zahrnuje celou škálu muzejně-pedagogických profesí, jejich kompetencí a označení, a to jak v českém tak i v cizojazyčném prostředí. Vedle označení muzejní pedagog se tak setkáváme s termíny jako pedagog volného času, kurátor pro edukační činnost, lektor, animátor, edukační pracovník muzea, muzejní edukátor, průvodce atd.[2] V České republice rozlišujeme podle Katalogu prací a kvalifikačních předpokladů z roku 2007 (v sekci Kultura) dvě profese zahrnující práci s veřejností v muzejním prostředí, a to tzv. zřízence v kulturních zařízeních[3] (např. dozorce, šatnář, pokladní) a průvodce.[4] Profese, které vyžadují vyšší muzejně-pedagogickou odbornost pak v Katalogu prací a kvalifikačních předpokladů z roku 2007 (v sekci Výchova a vzdělání) zahrnují profese pedagoga volného času[5] a lektora-instruktora.[6]

V Česku lze tak podle výše dosažené pedagogické odbornosti rozlišit celkem čtyři základní kategorie muzejně-pedagogických profesí: dozorce, průvodce, lektora a na nejvyšší příčce muzejně-pedagogické odbornosti muzejního pedagoga.[7]

• Dozorce dohlíží nad prostory muzejní expozice a na návštěvníky, kteří se v těchto prostorách pohybují. Dozorce by měl být též schopen poskytnout návštěvníkům stručnou informaci o expozici či výstavě a pomoci návštěvníkům správně se v těchto prostorách orientovat. Dále by měl ovládat některá technická zařízení, znát krizový plán a únikové cesty muzea a měl by umět poskytnout první pomoc.
• Průvodce provází muzejní návštěvníky určitou trasou a reprodukuje jim informace, které ve formě výkladového textu obdržel od nadřízeného muzejně-pedagogického pracovníka.
• Lektor je schopen na základě svých odborných znalostí v určitém oboru a podkladů od muzejního pedagoga si sám zvolit výklad a trasu expozicí či svůj výklad přizpůsobit specifickým skupinám muzejních návštěvníků.
• Muzejní pedagog představuje odborníka v oblasti pedagogiky a oborů zastoupených v daném muzeu. Má na starosti celkovou edukační koncepci muzea (podílí se na přípravě výstav, expozic a jejich vzdělávacích a doprovodných programů, instruuje dozorce a průvodce, poskytuje náměty lektorským programům aj.). Jeho profese vyžaduje odborné znalosti v oblasti pedagogiky, muzeologie a muzejní pedagogiky, dobré komunikační a koordinační schopnosti, všestranný rozhled, zaujatost pro práci v muzeu, tvůrčí dovednosti i nutnost dalšího vzdělávání a odborné publikační činnosti.[7]

• FORTESCUE, Ann et all.: Excellence in practice: Museum Education ,Principles and Standards [on-line]. American Association of Museums, Standing Professional Committee. Washington DC, 2002, 2005 Revised, 16 str. [cit. 19. 3. 2014], Dostupné z WWW: http://www.edcom.org/Files/Admin/EdComBookletFinalApril805.pdf

• JAGOŠOVÁ, Lucie: Kdo je muzejní pedagog? In Muzeum a škola: sborník příspěvků z konference Muzeum a škola. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy, roč. 2009, č. 3, str. 17- 21.

• JAGOŠOVÁ, Lucie; JŮVA, Vladimír; MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika: Metodické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno: Paido, 2010. 298 str.

• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 1. 1. 2007 [online]. Nařízení vlády č. 469/2002, kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 331/2003 Sb., nařízení vlády č. 398/2004 Sb., nařízení vlády č. 213/2005 Sb., nařízení vlády 533/2005 Sb. a nařízení vlády 568/2006 Sb. Katalog prací, Seznam povolání a rozpětí platových tříd. [cit. 19. března 2014], 265 str. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/3348/Katalog_praci.pdf

• Muzeopedagogika
• Muzeologie