Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy jsou přírodní památka západně od Muckova u Černé v Pošumaví v okrese Český Krumlov. Chráněné území spravuje Krajský úřad Jihočeského kraje.[3]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Muckovské vápencové lomy
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Lom
Základní informace
Vyhlášení14. prosince 1990
VyhlásilOkresní národní výbor Český Krumlov
Nadm. výška804–824 m n. m.
Rozloha3,33 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
OkresČeský Krumlov
UmístěníČerná v Pošumaví
Souřadnice48°44′16,76″ s. š., 14°8′35,92″ v. d.
Muckovské vápencové lomy
Další informace
Kód1284
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Předmětem ochrany jsou vápencové jámové lomy po neobvyklé hlubinné těžbě s působivými monumenty skalních pilířů, studijní plocha významných geologických fenoménů, zimoviště a shromaždiště devíti druhů netopýrů s dlouholetým výzkumem, botanická lokalita s chráněnými druhy rostlin.

Historie

Vápenec se západně od Muckova těžil od sedmnáctého století do dvacátých let dvacátého století. Používal se jako plnidlo do syntetické gumy, pro výrobu zásypů a kosmetických pudrů v Paříži. Zásyp údajně dostávali v krabičce první pomoci vojáci odcházející na frontu během první světové války. V osmdesátých letech dvacátého století došlo v prostředním lomu ke zřícení obnažené stropní vrstvy dolomitického vápence, přičemž padající kameny smrtelně zranily mladého muže.[4]

Geologie

Ložisko krystalických a dolomitických vápenců je dlouhé asi jeden kilometr a jeho mocnost dosahuje až 45 metrů. Obklopují jej biotitické a silimanit-biotitické pararuly moldanubika. Těžba zpočátku probíhala jámovými lomy, ale posléze přešla na hlubinný způsob dobývání. V terénu jsou patrné pozůstatky tří lomů. Nejzápadnější měří 20 × 7 metrů a dosahuje hloubky deseti metrů. Obsahuje dvě podzemní komory. Největší prostřední lom má rozměry 50 × 20 × 4 metry a jeho jádrem je podzemní sál s několika mohutnými pilíři, které oddělují komory široké osm až deset metrů. K lomu patří také umělá skalní brána široká deset a vysoká sedm metrů. Východní lom měří 20 × 8 × 4 metry a v jeho stěnách je patrná lavice bílého kalcitického mramoru.[4]

Galerie
  • Celkový pohled
  • Zvonek
  • Pilíře
  • Přístup k lomu

Odkazy

Reference
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Muckovské vápencové lomy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
  4. ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Muckov, s. 246–248.

Související články

Literatura
  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Muckovské vápencové lomy, s. 182.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.