Muškát Ottonel

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Muškát Ottonel je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[2] Úponky révy jsou středně dlouhé, umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je slabší až středně bujný s tenkými, polovzpřímenými až vodorovnými letorosty. Včelka je zelená, ochlupená. Internodia a nodia jsou zelená s hnědočervenými proužky, takřka lysá, pupeny jsou středně silně pigmentované antokyaniny. Vrcholky letorostů jsou otevřené, pavučinovitě až slabě bíle vlnatě ochmýřené, světle zelené s bronzovými okraji, silně a rovnoměrně pigmentované antokyaniny. Mladé lístky jsou světle zelené s bronzovým nádechem až zelenočervené, středně silně pigmentované antokyaniny, lesklé, lysé, na hlavních žilkách obrvené. Jednoleté réví je eliptického průřezu, tmavohnědé s načervenalým nádechem, žlábkovité až rýhované. Zimní pupeny jsou široké, zašpičatělé.

List je malý až středně velký, kratší, žlutozelený až světle zelený, široce nálevkovitý, tvar čepele je okrouhlý až pětiúhelníkový, tří- až pětilaločnatý se středně hlubokými horními bočními výkroji, které mají oblé dno. Na rubu je list hladký, žilky jsou štětinkaté. Vrchní strana čepele listu je slabě zvlněná, velmi slabě až slabě puchýřnatá, řapík listu je kratší až stejně dlouhý, jako medián listu, zelený, řapíkový výkroj lyrovitý, uzavřený s elipsovitým průsvitem, většinou s ostrým dnem, žilnatina listu v oblasti napojení řapíku je takřka bez pigmentace antokyaniny. Na podzim listy žloutnou.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je středně velká (14–15 mm, 1,8–2,8 g), kulatá až mírně eliptická, uniformní bobule, stopečky bobulí jsou krátké a silné. Slupka je středně pevná, se středním voskovým ojíněním. Barva bobule je žlutozelená, při plném vyzrání až zlatožlutá. Dužina je měkká, šťavnatá, velmi řídká, nezbarvená, velmi jemné, ale výrazné muškátové chuti, která přímo přitahuje milovníky aromatických stolních hroznů. Stopečka bobule je krátká, lehce oddělitelná. Semeno je středně velké, hruškovité, kaštanově hnědé, zobáček je krátký. Hrozen je malý až středně velký (13–16 x 11–13 cm, 90 g), krátce válcovitě-kuželovitý, středně hustý, s krátkou (4,5 cm), silnou, průměrně lignifikovanou až skoro zelenou stopkou.

Muškát Ottonel je moštová a stolní odrůda vinné révy (Vitis vinifera), která pochází z výsadby, provedené ve Francii roku 1839 Jean-Pierre Vibertem. Odrůdu poprvé uvedl na trh roku 1852 M. Moreau-Robert, Vibertův nástupce, v Angers. Je to dle analýzy DNA (2002, INRA Montpellier, Hérault, Francie), kříženec odrůdy Chasselas Blanc a přesně nespecifikované odrůdy z rodiny odrůd Muscat, pravděpodobně Muscat á Petit Grains, Muscat d'Eisenstadt či Muscat Précoce de Saumur. Odrůda se rozšířila nejprve ve francouzském Alsasku, později v mnoha dalších evropských státech.

Tradičně je odrůda pěstována ve Francii, zvláště v Alsasku, kde se vína smí vyrábět pod názvem Muscat d'Alsace, roku 2008 zde byla vysazena na 162 hektarech. V Německu bylo roku 2003 asi 7 hektarů vinic, v Rakousku je pěstována zejména v Burgenlandu a ve Štýrsku, roku 1999 celkově na 418 ha vinic. Dále odrůdu najdeme například v Maďarsku, v Rumunsku (v oblasti Murfatlar), v Moldavsku, ve státech bývalé Jugoslávie, na Ukrajině, v Rusku, v Jihoafrické republice (roku 1992 na 40 ha), v Kanadě (v provincii Ontario na 2 ha). Celosvětově byla roku 2007 pěstována odhadem na 1.000 hektarech.

U nás je to pouze okrajově pěstovaná odrůda, pěstuje se na malých plochách ve všech moravských podoblastech. Byla zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky v roce 1952, roku 1988 byly povoleny čtyři klony, PE-2/1, PE-4/15, PE-5/4 a PE-1/10. Je zapsána v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. Podíl plochy vinic s odrůdou Muškát Ottonel v ČR roku 1994 činil 0,6 %, roku 2010 již pouze 0,4 %. Průměrné stáří vinic činilo v ČR v roce 2005 asi 23 let. Udržovatelem odrůdy jsou Ing. Miloš Michlovský a Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice. Pro náročnost pěstování zůstane MO v ČR málo rozšířenou odrůdou, lépe prospívají kříženci, například Muškát moravský.

Původ názvu odrůdy není znám. Další lokálně používaná synonyma této odrůdy jsou : Мускат Оттонель, Оттонель, Моттонель, Мускателлер Оттонель, Мириславка (vše Rusko), Chasselas Saint-Fiacre, Mirisavka, Mirislavka, Misket weiß, M. Ottonel, Mozzonel, Muscadel Ottonel, Muscat de Craciunel, M. de C. Tîrnave, M. Ottone, Muscat Ottonel Weiss, Muscat-Ottonel, Muskotály či Muskotály Ottonel (Maďarsko), Ottonel, O. Frontignan, O. Muskotály (Maďarsko), Tamîioasa Ottonel (Rumunsko).

Vyzrávání dřeva je velmi dobré, na 95 %, probíhá již v srpnu, plodnost dřeva 50–70 %. Z důvodu sprchávání se doporučuje podnož SO-4, pro velké tvary 125 AA a Cr 2, na půdách s nízkým obsahem vápníku Vitis riparia Portalis. Nedoporučuje se podnož K 5BB, neboť způsobuje opadávání květů. Vedení je vhodnější střední, ale v dobrých půdách lze užít i vysoké vedení. Řez na dlouhé tažně, zatížení 6 až 10 oček na m2, 35–40 oček na keř. Krátký řez nevyhovuje, dává nízké úrody. Sklizně jsou kolísavé hlavně tehdy, když nebyly splněny požadavky odrůdy na plochu, půdu a agrotechniku. Bývají ročníky, kdy květy úplně opadnou. Výnosy kolísají mezi 3,5–14,0 t/ha. Cukernatost moštu bývá 17–19 °NM (až 23 °NM při pozdních sklizních), kyseliny 4–8 g/l.

Vína MO mohou být plná a harmonická, pokud mají příznivý obsah kyselin a jsou reduktivně vyškolena s co možná nejnižším stupněm oxidace. Ale často se setkáváme s víny přívlastkovými z přezrálých hroznů, která postrádají přiměřenou aciditu a alkohol, jsou široká, s vyššími barevnými odstíny a s hořkým odchodem. K dosažení vysoké jakosti vína musí mít vinař dostatečné technologické zkušenosti. Dle zkušeností z Rumunska (Murfatlar) nebo z Rakouska (Burgenland) je možné vytvořit z přezrálých hroznů vynikající přírodní dezertní vína s vysokým obsahem zbytkového cukru. Muškátová vína mohou být suchá (Alsasko, Tunisko, Samos, Navarra, Lazio) nebo sladká (Itálie, Francie) či dokonce velmi sladká (Navarra, Samos, francouzské AOC Beaumes-de-Venise a Frontignan, Maďarsko, Austrálie). Tato vína jsou vždy smyslná a mají silné kouzlo. Vína, vyrobená v ČR, mají obvykle světle žlutou barvu, provází je jemná, muškátová vůně, v chuti jsou jemná, lehká, kratší. Ve vůni a chuti můžeme hledat růži, muškát, u přívlastkových vín med, citrusy, pryskyřici, toastové aroma. Víno není obecně příliš vhodné k archivaci, i když se vyskytnou vzácné výjimky, které si několikaleté zrání na láhvi zaslouží. V dobrých ročnících mohou být vína velmi plná se zbytkem cukru, proslulá jsou například slovenská vína z lokality Modra.