Mrkvancová pouť
Mrkvancová pouť v Polné patří mezi největší poutě na Vysočině. V roce 1652 dědic polenského panství Ferdinand z Ditrichštejna od papeže Inocence X. získal ostatky svatého Liguriáše[1] (konkrétně světcovu lopatku umístěnou v pozlacené skříňce),[2] jež uložil do kostela Panny Marie v Polné. Tento světec se tak stal patronem města a na jeho počest se slaví pouť vždy druhou neděli v září, což je doba, kdy se na Vysočině sklízela mrkev, která se na tomto území hojně pěstovala před příchodem brambor (1780), rozšířené pěstování této plodiny zavedl šlechtický rod Žejdliců ze Šenfeldu, aby zpestřil jídelníček chudého lidu,[1] dokonce ustanovil jeden „mrkvový den“ v týdnu, kdy se nesmělo jíst nic jiného.[3] Další výhodou bylo, že se lehce pěstovala, čímž usnadnila obyvatelstvu robotu. Majitelé domů podle tradice věší nad vchodovými dveřmi mrkev s pentlemi v národních barvách, pečou se místní koláče plněné mrkví zvané mrkvance či mrkvánky, což jsou buchty či koláče s mrkvovou náplní.[3]
Reference
- Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 32–33
- PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Polná: Nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná, 2007. Kapitola Historie v datech, s. 7.
- TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Polná: Freytag&Berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Polná, s. 206–209.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mrkvancová pouť na Wikimedia Commons