Mravenec obecný

Mravenec obecný je drobný, hnědý až šedočerný, nelesklý mravenec. Zadeček, holeně a násadce tykadel jsou porostlá odstávajícími štětinkami. První článek tykadel je hruškovitě ztloustlý. Čelní štítek není zřetelně ohraničen. Obvykle u dělnic chybí temenní očka.

Hojně žijící druh. Rozšíření sahá od Evropy přes mírný pás Asie až do Severní Ameriky i severní Afriky. U nás ho lze naleznout v horách i nížinách. Je běžným obyvatelem zahrad, měst a domácností. Není náročný a dobře snáší suchá i vlhká místa bez ohledu na intenzitu slunečního záření.

Mraveniště bývá nejčastěji pod kamenem, v zemi nebo mrtvém dřevě. Podzemní hnízdo je s povrchem spojeno otvůrky, obklopenými drobnými hliněnými valy. Občas má mraveniště i nadzemní kupulovitou hliněnou nadstavbu navršenou kolem stébel trav. Tato část je pevná, odolává větru i letním dešťům, ale zima nadstavbu ničí.

• 
  Mraveniště pod kamenem

V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od června do srpna). Při kopulaci (která většinou probíhá z teplých a vlhkých dnů přibližně 20–30 °C a 2–5 dnů po dešti) samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z neoplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna shodí křídla a snaží se založit novou kolonii. Mravenec obecný vytváří monogynní společenství, mraveniště obsahuje pouze jednu královnu. Samička tohoto druhu zakládá sama novou kolonii nezávislým způsobem a zpočátku sebe a první potomstvo vyživuje pouze zásobními látkami svého těla. V této době vůbec neopouští svou mateřskou komůrku. Vývoj dělnice trvá přibližně 50 dnů.

• 
  Rojení

Všežravý druh, lovící hmyz, v domácnostech vyhledává sladkosti a velkou část potravy tvoří výměšky ze žláz mšic a červců, takzvané medovice.

V chovu se královna většinou ze začátku krmí takzvanou medovinou jedná se o roztok medu a vody v poměru 1:3. Lze jí použít jako doplněk potravy i v pozdější fázi chovu.

Podrobnější informace naleznete v článku Symbiotické vztahy mravenců.

Mravenec obecný žije v symbióze se mšicemi a drabčíky. Vyhledává, stará se, chrání a rozšiřuje přibližně 15 druhů mšic. Na oplátku mšice poskytují mravencům velice výživnou medovici. Dokonce je přenášejí na nová místa a pro ochranu před predátory, staví na stromech a keřích částečně kryté tunely (mšičí pavilónky). Před mrazy je chrání hluboko v mraveništi.

• 
  Dělnice a mšice
• 

Jelikož rozšiřuje mšice, je velmi neoblíbený u zahrádkářů.