Mozolov (Krásná Hora)

V roce 1634 byl císařským výnosem zkonfiskován majetek Trčků z Lípy, jehož součástí byla i osada Mozolov. Osada v této době spadala do světelského panství. Císař Ferdinand II. Habsburský v červenci 1636 udělil část panství dědicům Dona Aldobrandina Aldobrandini. Jeho noví majitelé ho ale nevlastnili dlouho a už počátkem července 1637 ho prodávají Filipovi Adamu, hraběti ze Sulmus.[3]

Filip Adam ze Sulmus se kvůli vysokým nákladům na držení vojska dostal do finančních problémů. Prodal několik vesnic ze svého majetku a část okrouhlického panství včetně Mozolova dal do zástavy majiteli lipnického panství. Během třicetileté války bylo široké okolí vydrancované, v kraji bylo spoustu opuštěných stavení a mnoho polí leželo ladem, zejména pak když Švédové obsadili nedalekou Lipnici, poprvé v roce 1639 a poté znovu v roce 1645, když se tentokrát usadili na hradě a měli na něm základnu až do roku 1648. Podíl na zpustošení kraje měla i císařská armáda, která se hrad marně pokoušela dobýt.[3][4][5] V září 1647 Solms žádal po císaři odpuštění trčkovského dluhu, který měl částečně uhradit. Zdůvodňoval to bídným stavem okrouhlického panství.[3]

V soupisu poddaných se uvádí, že v Mozolově v roce 1651 žilo deset poddaných. Další zmínka o Mozolovu pochází z berní rule z roku 1654, kde je uváděn jako součást Okrouhlického panství se třemi hospodáři. V urbáři okrouhlického panství z roku 1668 je Mozolov zmiňován jako součást krásnohorské rychty. Rychta byla zrušena v roce 1876.[5][4]

Roku 1843 je zmiňována jako majitel okrouhlického panství Strakova Nadace, Mozolov měl 12 domů a 99 obyvatel.[6] V roce 1850 náleží Mozolov do Čáslavského kraje a má 87 obyvatel. V roce 1869 je Mozolov zmíněn jako osada obce Krásná Hora, po roce 1950 už jako osada není uváděn.[7][8]

Nejvyšší místem katastrálního území je bezejmenný kopec s nadmořskou výškou 468 m n. m. severně od osady. Územím také protéká Perlový potok a jeho bezejmenný přítok. Potok se o cca 1.5 km po proudu stává levostranným přítokem Sázavy.[9] Geologické podloží mozolovského katastru je tvořeno převážně pararulou a z části pak rulou, granitem a smíšenými sedimenty.[10]

Z celkové rozlohy katastrálního území, která činí 1,21 km², zabírá většinu (915 711 m²) orná půda.[11]

V roce 2011 ve vesnici trvale žilo 38 obyvatel.[12] V roce 2016 zde bylo evidováno 20 adres.[13]

V osadě se nenachází žádný průmysl. Historie osady je spojena se zemědělskou výrobou. Funguje zde suška obilí a Solární elektrárna Mozolov, jejíž otevření probíhalo na přelomu let 2010 a 2011 a jež čelila nařčení z neoprávněného zisku licence 31. prosince 2010, den před změnou podmínek pro provozovatele.[16]

Katastrální území je zařazeno do seznamu „uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základní sadby brambor“ dle zákona č. 219/2003 Sb.[17] a seznamu zranitelných oblastí nařízením vlády č. 103/2003 Sb.[18]

Osadou vede silnice III/34740, spojující Havlíčkův Brod s Ledčí nad Sázavou. Na území osady se nenachází železnice. Nejbližší vlaková stanice je v Okrouhlici ve vzdálenosti 3,2 km.

Ve vísce se nachází kamenný kříž, který stojí mezi dvěma lipami, jejichž stáří se udává na sto let.[19]

Dále pak:

• železný kříž s kamenným podstavcem v blízkosti autobusové zastávky[20]
• kaplička v polích v blízkosti osady[20]
• Naučná stezka Jana Zrzavého

• 
  Kamenný kříž u zemědělského areálu.
• 
  Křížek u autobusové zastávky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mozolov na Wikimedia Commons