P-270 Moskit

P-270 Moskit (rusky: П-270 Москит, kód NATO: SS-N-22 Sunburn, index GRAU: 3M80) je ruská nadzvuková protilodní střela. Letecká verze je označena Ch-41 Moskit. Moskit byl navržen v polovině 70. let minulého století konstrukční kanceláří MKB Raduga jako projekt, který měl nahradit starší střely s plochou dráhou letu P-120 Malachit (v kódu NATO SS-N-9 Siren). Vypouštěna může být z hladinových lodí, ponorek, letadel i z mobilních pozemních baterií. Může nést konvenční i jadernou bojovou hlavici. Díky své rychlosti dosahující až trojnásobnu rychlosti zvuku, jsou vůbec nejrychlejšími protilodními střelami.[1]

P-270 Moskit
Nákres střely P-270 Moskit
Typprotilodní střela
Místo původu SSSR
Historie výroby
VýrobceProgress
MKB Raduga
Základní údaje
Hmotnost3950 kg
Délka9,38 m
Rychlost3 M
Účinný dostřel120 km

Střelu je možné instalovat i na menší plavidla od velikosti korvet. V letu střelu pohání náporový motor, který ji dává rychlost až 3 M a schopnost provádět manévry s přetížením 15 g.[2] To dává napadené lodi mnohem méně času na obranu, než u klasických podzvukových střel, jako je americká Harpoon.[3] Tak vysokých výkonů střela dosahuje proto, že byla navržena k překonání amerického obranného systému Aegis.[1] V zemích NATO střela získala, díky svým výkonům, značný respekt. Konvenční hlavice střely má hmotnost 320 kg. Nesou je například ruské a čínské torpédoborce Projektu 956 Saryč (8 ks), torpédoborec Admiral Čabaněnko Projektu 1155.1 Fregat II (8 ks), ruské korvety Projektu 1241 (4 ks) a Projektu 1239 (8 ks).[4]

Odkazy

Reference

  1. Moskit SS-N-22 Sunburn [online]. Globalsecurity.org [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Protilodní střely [online]. ATM [cit. 2012-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  3. Moskit SS-N-22 Sunburn [online]. Fas.org [cit. 2012-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-28. (anglicky)
  4. VISINGR, Lukáš. Perspektivy ruských střel s plochou dráhou letu. ATM. 2012, roč. 44, čís. 3, s. 70. ISSN 1802-4823.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.