Projekt 1155 Fregat

Projekt 1155 Fregat (jinak též třída Udaloj) je třída raketových torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války. Vyvinuty byly především jako protiponorková plavidla s dlouhým dosahem, vhodná pro doprovod sovětských hladinových uskupení.[2] Celkem bylo postaveno 12 jednotek základního modelu a jedna modernizované verze Projekt 1155.1 Fregat II (či Udaloj II). Další dva torpédoborce nebyly po rozpadu SSSR dokončeny.

Projekt 1155 Fregat / Třída Udaloj
Admiral Vinogradov v roce 2009
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě13
Osudaktivní (2021)
PředchůdceProjekt 956 / třída Sovremennyj
Technické údaje projekt 1155[1]
Výtlak6945 t (standardní)
7570 t (plný)
Délka162,8 m
Šířka19 m
Ponor7,7 m
PohonCOGAG
Rychlost30 uzlů
Dosah10 500 nám. mil při 14 uzlech
Posádka220
Výzbroj2× 100mm kanón (2×1)
4× 30mm kanón AK-630 (4×1)
RPK-3 Metel (2×4)
64× Kinžal (8×8)
RBU-6000 (2×1)
8× 553mm torpédomet (2×4)
Letadlavrtulník Ka-27
Technické údaje projekt 1155.1[1]
Výtlak7700 t (standardní)
8900 t (plný)
Délka163 m
Šířka19 m
Ponor7,9 m
PohonCOGAG
Rychlost30 uzlů
Posádka296
Výzbroj2× 130mm kanón (1×2)
Kortik (2×1)
P-270 Moskit (2×4)
64× Kinžal (8×8)
2× Udav-1 (2×1)
8× 553mm torpédomet (2×4)
Letadlavrtulník Ka-27

Stavba

Mezi lety 1980–1991 bylo postaveno 12 jednotek této třídy, přičemž v roce 1999 do služby vstoupila třináctá jednotka Admiral Čabaněnko, postavená ve vylepšené verzi Udaloj II.[3] Další dvě rozestavěná plavidla byla sešrotována. Admiral Čabaněnko byl původně stavěn pro pohraniční vojska KGB, převzalo jej však ruské námořnictvo.[4]

Jednotky projektu 1155:[5]

JménoVerzeZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Udaloj115519775. února 198031. prosince 1980Vyřazena 16. srpna 1997.
Viceadmiral Kulakov1155197716. května 198010. ledna 1982Aktivní.
Maršal Vasilevskij1155197930. prosince 19818. prosince 1983Vyřazena 10. února 2007.
Admiral Spiridonov1155198228. srpna 19844. března 1985Vyřazena 20. července 2001.
Admiral Tribuc1155198026. března 198330. prosince 1985Aktivní.
Admiral Zacharov115519814. listopadu 198218. ledna 1984Roku 1992 těžce poškozen požárem, neopraven, vyřazena 5. července 1994.
Maršál Šapošnikov1155198327. prosince 198430. prosince 1985Modernizována na projekt 1155M, aktivní.
Severomorsk (ex Simferopol, Maršál Žukov, Maršál Buďonnyj)1155198429. prosince 198530. prosince 1987Aktivní.
Admiral Levčenko (ex Chabarovsk)1155198221. února 198530. září 1988Plánována modernizace na projekt 1155M. Aktivní.
Admiral Vinogradov115519864. července 198730. prosince 1988Plánována modernizace na projekt 1155M. Aktivní.
Admiral Charlamov1155198629. července 198830. prosince 1989Vyřazena 1. prosince 2020.
Admiral Pantělejev115519887. února 199019. prosince 1991Aktivní.
Admiral Čabaněnko1155.1198916. června 199428. ledna 1999Aktivní.
Admiral Bašistij1155.11991Sešrotován 1994.
Admiral Kucherov1155.11991Sešrotován 1993.

Konstrukce

Detail torpédoborce Viceadmiral Kulakov
Admiral Čabaněnko

Projekt 1155

Konstrukce třídy Udaloj navazovala na protiponorkové fregaty třídy Krivak, jejichž základní nedostatky u nich byly napraveny. Hlavňovou výzbroj představují dva 100mm kanóny AK-100 v jednohlavňových věžích na přídi a čtyři systémy blízké obrany AK-630 s rotačním 30mm kanónem. Hlavní údernou zbraň představuje osm protiponorkových raketových torpéd komplexu RPK-3 Metel (v kódu NATO SS-N-14 Silex) umístěných ve čtyřnásobných kontejnerech. Doplňují je dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-6000 a dva čtyřhlavňové 533mm torpédomety, ze kterých lze odpalovat střely komplexu RPK-2 Vjuga (v kódu NATO SS-N-15). K obraně proti vzdušným cílům slouží protiletadlové řízené střely Kinžal (v kódu NATO SA-N-9) s dosahem 12 km, umístěné v osmi osminásobných vertikálních vypouštěcích silech. Na zádi je přistávací plošina a hangár pro uskladnění dvou protiponorkových vrtulníků Kamov Ka-27.[5]

Pohonný systém je koncepce COGAG. Jeho výkon je 60 000 hp.[4] Pro plavbu cestovní rychlostí slouží dvě plynové turbíny M62, přičemž v bojové situaci se připojí ještě dvě plynové turbíny typu M8KF.[3] Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 30 uzlů.[4] Dosah je 10 500 nám. mil při rychlosti 14 uzlů.[3]

Projekt 1155.1

Tato verze obsahovala některé prvky převzaté z torpédoborců třídy Sovremennyj. Původní kanony nahradil 130mm dvojkanón AK-130, systémy AK-630 nahradily dva hybridní systémy blízké obrany Kortik, kombinující 30mm kanóny a řízené střely. Místo raketových torpéd Metel torpédoborec nese osm nadzvukových protilodních střel P-270 Moskit (v kódu NATO SS-N-22 Sunburn) s dosahem 120 km. Původní systém RBU-6000 nahradily dva výkonnější komplety systémy Udav-1. Protiletadlové střely Kinžal a torpédomety zůstaly beze změny. Obvykle je nesen jeden protiponorkový vrtulník Ka-27PL a druhý pro označování cílů Ka-27RT.[5] Nárůst výtlaku byl kompenzován zvýšením výkonu poonného systému na 65 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahuje 30 uzlů.[4]

Modernizace

Maršál Šapošnikov prodělal jako první modernizaci na standard projekt 1155M. Modernizaci provedla loděnice Dalzavod ve Vladivostoku. Plánována je i u sesterských lodí Admiral Vinogradov a Admiral Lvčenko. Životnost plavidel má být prodloužena nejméně o 10 let. Jejich kategorizace se má změnit z velkých protiponorkových lodí na víceúčelové fregaty. Součástí mdernizace je instalace modernější elektroniky i výzbroje (střely Kalibr).[6]

Odkazy

Reference

  1. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 284.
  2. Project 1155 Fregat I Udaloy-I class Project 1155.1 Fregat II Udaloy-II class Guided Missile Destroyer [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-11-09 [cit. 2010-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Project 58 Grozny Kynda class Guided Missile Cruiser – Ship list [online]. Naval-technology.com [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Pejčoch, 2008, s. 283.
  5. Pejčoch, 2008, s. 282.
  6. Upgraded Soviet-built warships to increase Russian Navy capabilities [online]. Navalnews.com, rev. 2021-01-15 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.