Franz Sales Steinbrecher

Narodil se roku 1799 v Moravské Třebové do rodiny Franze Augustina Steinbrechera, zakladatele barvírny v Brněnské ulici. Franz Sales získal vzdělání a pobýval na vandru, pak nastoupil do rodinného podniku. Patřil mu dům čp. 78 na náměstí.[2] Působil jako majitel továrny. V roce 1822 převzal po otci vedení rodinné barvírenské firmy, kterou později rozšířil na významný textilní podnik.[3] V roce 1830 získal společně s bratrem jednoduché a roku 1831 i řádné zemské tovární oprávnění na firmu Gebrüder Steinbrecher. Franz Sales do ní vložil dvě třetiny kapitálu a patřily mu i dvě třetiny zisku. Faktickým ředitelem firmy zůstal až do své smrti.[2] Další továrnu postavil v roce 1870 pro své syny z druhého manželství. Šlo o podnik v Lanškrounské ulici a o první mechanickou tkalcovnu na Moravě.[2] Byl spoluzakladatelem dalších průmyslových závodů v Čechách i na Moravě.[4] Kromě závodu v Moravské Třebové koupil mechanickou přádelnu v Českém Krumlově a podílel se na budování mechanické přádelny v Šumperku.[2]

Ve věku 23 let se oženil. Jeho manželkou byla dcera barvířského mistra Josefa Hofmannová. Krátce po svatbě ale manželství procházelo krizí a Steinbrecher oznámil úřadům, že manželka ho opustila. Věcí se zabývala i duchovní správa. K rozvodu nakonec nedošlo a manželům se roku 1825 narodilo další dítě. Strávili potom společně dalších víc než dvacet let. Josefa zemřela 10. února 1846.[4] Jeho druhou manželkou se pak stala Karolina Kauseková.[2]

Od roku 1844 zastával úřad starosty Moravské Třebové. Na funkci rezignoval roku 1850 se zavedením nové organizace místní samosprávy. Zůstal ovšem členem obecního zastupitelstva. V roce 1856 byl nicméně jednohlasně opětovně zvolen starostou města. Ve funkci setrval do roku 1870. Značné renomé si získal díky svému působení v čele města během pruské okupace roku 1866. Byl mu udělen Zlatý záslužný kříž.[3]

Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Moravská Třebová. Jako náhradník za něj byl ustanoven Josef Horák.[5] Na sněm se vrátil ještě po obnovení ústavního systému vlády koncem 60. let. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen za kurii městskou, obvod Moravská Třebová, Svitavy, Březová. Mandát zde obhájil v zemských volbách v březnu 1867.[6] V roce 1867 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná).[7]

Zemřel v říjnu 1873.[3]

Rodinný podnik po jeho smrti čelil problémům kvůli nevyjasněnému řízení, protože Steinbrecher měl mnoho synů. Firmu zejména vedli synové Anton a Fritz, později se společníky stali i Ernst a Josef. 15. října 1878 zavedla firma Anton & Fritz Steinbrecher jako první v monarchii elektrické osvětlení provozu. Ještě v 80. letech šlo o významný exportní podnik. V roce 1888 se už ovšem uvádějí závážné ekonomické problémy. Továrna roku 1890 zkrachovala.[2]