Franz Sales Steinbrecher

Franz Sales Steinbrecher (22. ledna 1799 Moravská Třebová[1][2]17. října 1873 Moravská Třebová[3]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Moravské Třebové.

Franz Sales Steinbrecher
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848  1849
Ve funkci:
1867  1870
Starosta Moravské Třebové
Ve funkci:
1844  1850
Ve funkci:
1856  1870
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození22. ledna 1799
Moravská Třebová
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí17. října 1873 (ve věku 74 let)
Moravská Třebová
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťJosefa Hofmannová
Karolina Kauseková
PříbuzníFranz Augustin Steinbrecher (otec)
Profesepodnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Narodil se roku 1799 v Moravské Třebové do rodiny Franze Augustina Steinbrechera, zakladatele barvírny v Brněnské ulici. Franz Sales získal vzdělání a pobýval na vandru, pak nastoupil do rodinného podniku. Patřil mu dům čp. 78 na náměstí.[2] Působil jako majitel továrny. V roce 1822 převzal po otci vedení rodinné barvírenské firmy, kterou později rozšířil na významný textilní podnik.[3] V roce 1830 získal společně s bratrem jednoduché a roku 1831 i řádné zemské tovární oprávnění na firmu Gebrüder Steinbrecher. Franz Sales do ní vložil dvě třetiny kapitálu a patřily mu i dvě třetiny zisku. Faktickým ředitelem firmy zůstal až do své smrti.[2] Další továrnu postavil v roce 1870 pro své syny z druhého manželství. Šlo o podnik v Lanškrounské ulici a o první mechanickou tkalcovnu na Moravě.[2] Byl spoluzakladatelem dalších průmyslových závodů v Čechách i na Moravě.[4] Kromě závodu v Moravské Třebové koupil mechanickou přádelnu v Českém Krumlově a podílel se na budování mechanické přádelny v Šumperku.[2]

Ve věku 23 let se oženil. Jeho manželkou byla dcera barvířského mistra Josefa Hofmannová. Krátce po svatbě ale manželství procházelo krizí a Steinbrecher oznámil úřadům, že manželka ho opustila. Věcí se zabývala i duchovní správa. K rozvodu nakonec nedošlo a manželům se roku 1825 narodilo další dítě. Strávili potom společně dalších víc než dvacet let. Josefa zemřela 10. února 1846.[4] Jeho druhou manželkou se pak stala Karolina Kauseková.[2]

Od roku 1844 zastával úřad starosty Moravské Třebové. Na funkci rezignoval roku 1850 se zavedením nové organizace místní samosprávy. Zůstal ovšem členem obecního zastupitelstva. V roce 1856 byl nicméně jednohlasně opětovně zvolen starostou města. Ve funkci setrval do roku 1870. Značné renomé si získal díky svému působení v čele města během pruské okupace roku 1866. Byl mu udělen Zlatý záslužný kříž.[3]

Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Moravská Třebová. Jako náhradník za něj byl ustanoven Josef Horák.[5] Na sněm se vrátil ještě po obnovení ústavního systému vlády koncem 60. let. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen za kurii městskou, obvod Moravská Třebová, Svitavy, Březová. Mandát zde obhájil v zemských volbách v březnu 1867.[6] V roce 1867 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná).[7]

Zemřel v říjnu 1873.[3]

Rodinný podnik po jeho smrti čelil problémům kvůli nevyjasněnému řízení, protože Steinbrecher měl mnoho synů. Firmu zejména vedli synové Anton a Fritz, později se společníky stali i Ernst a Josef. 15. října 1878 zavedla firma Anton & Fritz Steinbrecher jako první v monarchii elektrické osvětlení provozu. Ještě v 80. letech šlo o významný exportní podnik. V roce 1888 se už ovšem uvádějí závážné ekonomické problémy. Továrna roku 1890 zkrachovala.[2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Moravská Třebová (přístupné po registraci na FamilySearch)
  2. Franz Sales Steinbrecher a jeho rodina, In: Moravskotřebovský zpravodaj, srpen 2009. [online]. moravskatrebova.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (česky)
  3. Franz Sales Steinbrecher. Neue Freie Presse. Říjen 1873, čís. 3291, s. 4. Dostupné online.
  4. Manželská krize v roce 1823, In: Moravskotřebovský zpravodaj, březen 2013. [online]. moravskatrebova.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (česky)
  5. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. (česky)
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
  7. Neue Freie Presse, 2. 2. 1867, s. 6.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.