Molybdenit

Molybdenit (Hjelm, 1782), chemický vzorec MoS2 (sulfid molybdenu), je šesterečný minerál. Název pochází z řeckého μόλυβδος (mólybdos) = obsahující olovo, neboť byl používán pro svoji měkkost jako olůvko na psaní. Systematické zařazení podle Strunze je 2/D.25-10 .

Molybdenit

Molybdenit ze sbírek Národního muzea Praha, Nový Jižní Wales

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec MoS2
Identifikace
Barva černý, olověně šedý, šedý
Vzhled krystalu tabulkovité, soudečkovité krystaly, lístečky, šupinky
Soustava hexagonální 6/m 2/m 2/m
Tvrdost 1-1,5
Lesk kovový
Štěpnost dokonalá podle {0001}
Vryp odstíny šedé
Hustota 4,62 – 4,73 g ⋅ cm−3


Jde o nejvýznamnější rudu, z níž se získává molybden.

Vznik

Molybdenit vzniká hlavně za vyšších teplot na hydrotermálních žilách, znám je z pegmatitů, zejména žulových, z kontaktních skarnů, významná je jeho přítomnost na ložiskách porfyrových rud Cu-Mo v monzonitech, granodioritech a jejich výlevných ekvivalentech. Vyskytuje se však i v sedimentech - bitumenové Cu břidlice (SRN) či triasové pískovce (JAR). Vzácně se vyskytuje v meteoritech.

Vlastnosti
  • Fyzikální vlastnosti: tvrdost 1-1,5 (Mo), hustota 4,62 – 4,73 g/cm3. Je ohebný, nikoli však elastický, dá se dobře krájet nožem, je dobrým vodičem elektřiny. Štěpnost je dokonalá podle {0001}. Je nemagnetický a není radioaktivní.
  • Optické vlastnosti: Barvy je šedé, olověně šedé, černé, silný kovový lesk. Je opakní, silně anizotropní a má silný pleochroismus, není luminiscenční. Vryp je zelenavě, modravě či tmavě šedý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: 59,94 % Mo, 40,06 % S, příměsi Re, Ag, Au. Na uhlí dává nálet MoO3.

Morfologie a krystalografie

Tvoří tabulkovité, soudečkovité krystaly, převažují však lístečky či šupinky, bývá masívní či jako vtroušeniny v základní hmotě horniny.

Molybdenit krystaluje v hexagonální soustavě - dihexagonální dipyramida 6/m 2/m 2/m, grupa P 63/mmc, tvoří dva polytypy - 2H a 3R. Rozměry buňky: a=3,16, c=12,3, Z=2, u polytypu 3R a=3,16, c=18,3,Z=3.

Příbuzné minerály

Molybdenit je příbuzný několika méně obvyklým minerálům: kalaveritu, berndtitu, melonitu, jordisitu a tungstenitu.

Podobnými známějšími minerály jsou grafit a spekularit.

Parageneze
Molybdenit

V pegmatitech s allanitem-(Ce), berylem, na křemeni, na porfyrových ložiskách s chalkopyritem, topazem, fluoritem, wolframitem, greisenová ložiska s uraninitem, scheelitem, bismutem, bismutinem, zlatem, kasiteritem, křemenné žíly s uraninitem, tennantitem a dalšími sulfidy

Získávání

Produkt při těžbě porfyrových ložisek mědi a molybdenu, ať již povrchové či důlní, ložiska v pegmatitech, žulách, bitumenových Cu břidlicích, vedlejší produkt při těžbě Sn-W a Sn-Cu rud.

Využití

Ruda molybdenu – využití v ocelářském průmysl jako legující přísada do oceli, dále v elektronice a v chemickém průmyslu.

Naleziště
Molybdenit ze sbírek Národního muzea Praha, původ - Kanada
  • Austrálie - Allies, Nový Jižní Wales (revír Deepwater, Glenn Innes), Queensland
  • Amerika
    • USA - Empir, Lake Co. (Colorado), Pine Creek (Kalifornie), Crown Point mine (Washington), Frankford quarry (Philadelfie), Bingham (Utah), Con mine (Yukon, 3R)
    • Kanada - Pontiac Co. (Quebec), Texada (Britská Kolumbie), Mont Saint-Hilaire (3R)
    • Mexiko – Canana (Sonora)

Odkazy

Reference
  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 328–331

Literatura

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.