Molasa

Molasa je geologický termín, kterým se označuje mocný komplex usazených hornin - pískovců, jílovitých břidlic a slepenců, vznikajících v kontinentálním, mořském a brakickém prostředí erozí vyvrásněného horstva v předhlubni nebo v mezihorských pánvích. Vyskytují se například v Alpách, Karpatách nebo v Himálaji.

Molasa v Appenzellských Alpách

Molasové předhlubně vznikají v předpolí orogénu, na hranici mezi platformou a vystupujícím horským pásmem, které nejčastěji reprezentuje flyšová zóna. Na rozdíl od flyše, na který většinou diskordantně nasedá[1], však tyto sedimenty nevznikají v mořském, ale spíše ve sladkovodním prostředí nížinných a prohlubňových řek a jezer. Mají lineární tvar a délku často přesahující 1000 km.

Molasa může v některých případech úplně vyplnit okrajovou pánev a dosáhnout mocnosti až 3000 až 6000 m. Tím vznikne zarovnané depoziční prostředí, které ale v hloubce nadále skrývá svou synklinální strukturu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molasa na slovenské Wikipedii.

  1. PETRÁNEK, Jan. On-line geologická encyklopedie [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.