Mokré zvlákňování

Mokré zvlákňování (angl.: wet spinning, něm.: Nassspinnverfahren) je způsob výroby chemických vláken z roztoku, který se protlačuje tryskami přímo (za mokra) do srážecí lázně.

Muzeální stroj na mokré zvlákňování viskózy

Proces zvlákňování sestává z

rozpouštění vlákniny – filtrace roztoku – protlačení tryskou a koagulace – odpaření rozpouštědla – dloužení – fixace

Vlákno má pórovitou strukturu, (poměrně nízká) rychlost zvlákňování dosahuje maximálně 200 m/min, zvlákňovací trysky mohou mít velké množství otvorů (průměr cca 50 µm) pro jednotlivé filamenty.

• Technologií mokrého zvlákňování se vyrábějí zejména viskózová [1], acetátová, měďnatá, aramidová a asi 80 % polyakrylových vláken.

• V německé odborné terminologii se označení mokré zvlákňování (Nassspinnverfahren) používá také pro technologii rozvolňování svazků lýkových vláken na dopřádacím stroji:

Elementární vlákna jsou slepena pektinem a ligninem. Proplachováním (částečně teplou vodou) před průtahovým ústrojím dopřádacího stroje se vlákna uvolní, aby se mohla vzájemně posouvat. Tím je umožněn průtah, tj. ztenčení svazku vláken. Hotová příze se potom suší a lepivé látky znovu ztvrdnou, příze předená za mokra má proto poměrně nízkou tažnost.