Mohsen Fachrízádeh

Fachrízádeh vystudoval jadernou fyziku na univerzitě v Teheránu v roce 1987, pokračoval v magisterském studiu na univerzitě v Isfahánu a získal titul Ph.D. v oboru jaderné radiace a kosmického záření.[6]

Podle Alireza Jafarzadeha byl Fachrízádeh členem fakulty Univerzity Imáma Husajna od roku 1991.[7]

Na počátku nultých let 21. století vedl Fachrízádeh iniciativu nazvanou Biologické studijní středisko, popisované jako nástupce Centra pro fyzikální výzkum (PHRC). Činnosti této výzkumné skupiny se konaly v Lavizan-Shianu.[8]

V letech 2006–2007 dostával Fachrízádeh požadavky na zmrazení majetku a na oznámení při vycestování Radě bezpečnosti OSN, protože Rada uvedla, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) požádala o rozhovor s Fachrízádehem, ale Írán žádosti nevyhověl.[9] Írán však poskytl některé informace týkající se práce Fachrízádeha, které podle IAEA „nejsou v rozporu s jejími nálezy“, ale IAEA se nadále snažila potvrdit svá zjištění. Podle usnesení OSN byl Fachrízádeh přední vědec na Ministerstvu obrany a logistiky ozbrojených sil a bývalý vedoucí Centra pro fyzikální výzkum (PHRC) v Lavizan-Shianu. IAEA požádala o rozhovor s Fachrízádehem o aktivitách pro PHRC v období, kdy stál v čele Centra, ale Írán žádost opět zamítl.[10] Ve zprávě OSN o íránském jaderném programu z roku 2007 byl označen za „klíčovou osobu“.[11]

Po ukončení projektu AMAD Fachrízádeh založil a vedl Organizaci obranných inovací a výzkumu (SPND), vládní entitu specializující se na výzkum a vývoj jaderných zbraní.[12] SPND byla založena v únoru 2011 a sídlila v íránském Ministerstvu obrany a logistiky ozbrojených sil.[13] Fachrízádeh byl ředitelem SPND v letech 2008 až 2011.[14] SPND byla přidružena k Univerzitě technologií Malek-Ashtar.[13]

Interní íránský dokument z roku 2007, který unikl do novin The Sunday Times, označil Fachrízádeha za předsedu Field for the Expansion of Deployment of Advanced Technology (FEDAT), což je krycí název organizace provozující íránský program jaderných zbraní. Dokument s názvem „Výhled na speciální činnosti související s neutrony v příštích čtyřech letech“ (anglicky Outlook for Special Neutron-Related Activities over the Next Four Years) stanovuje čtyřletý plán vývoje neutronového iniciátoru z deuteridu uranu.[15][16][17]

V roce 2010 britský deník The Guardian zveřejnil předpoklad, že Fachrízádeh má na starosti íránský jaderný program.[18] V roce 2012 jej The Wall Street Journal nazval „teheránským guru pro atomové zbraně“;[19] v roce 2014 jej americký deník The New York Times nazval íránským Oppenheimerem.[20] Po atentátu na Fachrízádeha byl ájatolláhem Sajjidem Alím Chameneím nazván jako „vynikající a významný vědec v oblasti jaderné obrany“.[21] Západní zpravodajské agentury včetně amerických tvrdily, že Fachrízádeh měl na starosti íránský jaderný program, Projekt 111,[22] ve kterém je cílem vytvoření jaderné bomby pro Írán. Írán však popřel, že by jeho jaderný program měl vojenský cíl.[23][24] Fachrízádeh byl označován jako vedoucí projektu Green Salt.[25] Podle The New York Times byl Fachrízádeh uveden v tajných zprávách amerických tajných služeb jako úzce zapojený do vývoje jaderné hlavice pro Írán.[23][26]

Zpráva Ministerstva zahraničí Spojených států amerických z června 2020 uvádí, že bývalí přispěvatelé íránského programu jaderných zbraní pokračovali v práci na „technických činnostech dvojího užití souvisejících se zbrojením“ pod Fachrízádehem.[27][28]