Íránské revoluční gardy

Revoluční gardy byly založeny ájatolláhem Chomejním za účelem upevnění kontroly nad Íránem. Začínaly jako brutální jednotka členů civilní stráže, která vraždila a mučila každého, na koho padlo podezření, že je proti islámské revoluci. Po vypuknutí íránsko-irácké války se Revoluční gardy začlenily do pravidelné armády a putovaly na frontu, kde se učily jak bojovat v moderní válce. Po skončení konfliktu byly integrovány do íránských ozbrojených sil. Revoluční gardy disponují vlastním letectvem a námořnictvem a jsou považovány za elitní jednotky íránské armády. Revoluční gardy v jistém smyslu fungují spíše jako stát ve státě. Vlastní více než stovku společností a kontrolují přístup k majetku o hodnotě vyšší než 12 miliard USD. Disponují vlastními výrobnami zbraní, pod jejich kontrolou je hlavně vývoj a výroba íránských raket, mají vlastní vězení a zatýkací pravomoci. Vstoupit do Revolučních gard mohou jen politicky prověřené osoby. Tyto osoby pak mají možnost uplatnit se také v politice. Z pohledu na schéma fungování se dají přirovnat k organizacím jako je např. CIA nebo KGB a podobné složky států s geopolitickými ambicemi, které využívají obchodní struktury pro zajištění prostředků i podporu svých zájmů.

Armáda strážců islámské revoluce provozuje v Íránu několik rozhlasových a televizních stanic. V Íránu měsíčně vychází několik periodik, jako je například Enqeláb-e Islámí (انقلاب اسلامی Islámská revoluce), Pajám-e Enqeláb (پیام انقلاب Poselství revoluce) a pro děti od 10 do 15 let je určen týdeník Nehál-e Enqeláb (نهال انقلاب Výhonek revoluce). K dispozici je velké množství brožur náboženského a politického obsahu, které jsou publikovány také v arabštině a angličtině. Využívány jsou i vizuální efekty. Například vojenská vozidla jsou pokryta zelenými a červenými vlajkami a popsána citacemi z Koránu.