Mohamed Ali Šilhavý

Přemysl Šilhavý se narodil se v Budíkovicích u Třebíče 19. listopadu 1917. Jeho otec byl učitelem na místní škole. Jako studenta třebíčského gymnázia ho zaujal překlad Koránu s arabskými ornamenty, našetřil si na něj peníze a zakoupil si ho. Do kontaktu s muslimy se dostal prostřednictvím Československé muslimské obce a v roce 1937 dospěl k rozhodnutí stát se muslimem a přijal jméno Mohamed Ali. V době, kdy konvertoval k islámu, nabídla nejslavnější islámská univerzita al-Azhar v Egyptě stipendium pro jednoho studenta islámu muslimské obci. Muslimská obec toto nabídla Mohamedu Ali Šilhavému a ten hned přijal. Jeho studium na al-Azhar trvalo jen jeden semestr, protože poté, co odjel navštívit Československo, se již nemohl vrátit se do Egypta z důvodu okupace nacistickým Německem.[2] Mohamed Ali Šilhavý byl prvním studentem islámu z Československa a jediným českým muslimem, který mezi léty 1938–1989 studoval na islámské univerzitě.

Po válce vystudoval vysokou chemickou školu v Brně. Za studií na VŠ se seznámil se svou manželkou, která studovala hudbu a byla členkou Československé církve husitské. Profesí byl učitel na gymnáziu v Třebíči. Ke své víře se otevřeně hlásil. Jeden z jeho žáků, bývalý ministr vnitra a současný poslanec František Bublan[1] na pana Šilhavého vzpomíná takto: „Ke své víře se otevřeně hlásil, ale nikomu ji nevnucoval. Byl nejoblíbenějším učitelem, přestože byl ve svých hodinách biologie velmi přísný."[1] Roku 1989 ještě před sametovou revolucí byl pozván na Islámský kongres do Vídně. Hned po kongresu se vydal vykonat jeden z pěti pilířů islámu – hadždž. Byl teprve třetím Čechem, který velkou pouť vykonal.

V roce 1991 inicioval profesor Šilhavý obnovení muslimské obce a začal vydávat spolu s dalšími muslimy občasník Hlas. Na ustavující schůzi muslimské obce v Československu byl zvolen předsedou Al-Ittihad Al-Islamí – Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR[3][4] a zůstal jím až do své smrti (od roku 2000 byl zvolen čestným předsedou[5]). Profesor Šilhavý se mimo jiné zasloužil o to, že v roce 1994 byl v Třebíči na Novém hřbitově založen první muslimský hřbitov. Místa na muslimském hřbitově zaplatilo velvyslanectví Saúdské Arábie. Pohřby pak hradí Islámská nadace v Praze či Islámská nadace v Brně.[6] V 90. letech také začal vydávat prvních publikací o islámu, mezi kterými byly například brožury Zaostřeno na islám, Pilíře víry nebo letáky Co jest islám. Zemřel v Třebíči v devadesáti letech dne 14. března 2008.

V roce 1966 se stal zakládajícím členem Klubu chovatelů výmarských ohařů.[7]