Mofeta

Pokud proniká CO₂ v bahnitém terénu, vzniká tlakem plynu mofetový kráter. V případě, že CO₂ probublává vodou, může při dostatečném tlaku dojít k vytvoření kráterového valu (o výšce několik cm, vzácněji do 1 m), tvořeného travertinem či pramenitem. Dojde-li k pohlcení plynu studenými vodami, mohou vznikat kyselky (Karlovy Vary). Je-li přívodní kanál dostatečně stabilní, za určitých předpokladů může docházet ke vzniku studeného gejzíru.

V případě, že se mofeta nachází v terénní depresi, dochází (zejména v ranních hodinách) k hromadění CO₂, který může způsobit smrt menších živočichů [2], při větší koncentraci i člověka. Při průzkumu Zbrašovských aragonitových jeskyní takto zahynul jeden z jejich objevitelů Čeněk Chromý [3].

• Česko – NPR Soos u Chebu (zde je hloubka, odkud plyn pochází, určována podle poměru izotopů He-3 a He-4), PP Milhostovské mofety, PR Smraďoch, PP Sirňák, Hartoušovské mofety, NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně
• Slovensko – Liptovská kotlina (Rojkovská travertinová kopa), Zvolenská kotlina
• Německo – pohoří Eifel – okolí Laacher See, Bad Pyrmont, (gejzír Andenach a zřídlo Wallender)
• Itálie – Grotta del Cane (Psí jeskyně) u Neapole
• Řecko – poloostrov Methana, ostrovy Milos, Santorini, kráter Stefanos na ostrově Nisyros
• USA – Death Gulch (rokle smrti) v Yellowstonském národním parku