Mocenská střediska Langobardů v Itálii

Mocenská střediska Langobardů v Itálii je název památky světového kulturního dědictví UNESCO (od 2011). Skládá se ze sedmi různých lokalit po celém Apeninském poloostrově spojených s obdobím 6. - 8. století, kdy celé Itálii dominovali Langobardi (původem ze severní Evropy). Zahrnuje pevnosti, kostely, kláštery a řadu dalších staveb. Budovy svědčí o velikém kulturním úspěchu Langobardů, kteří rozvíjeli vlastní specifickou kulturu. Roku 568 dobyli severní Itálii a založili zde Langobardské království, které existovalo až do roku 774, kdy je dobyl Karel Veliký a na jeho území vzniklo italské království.

Langobardi v Itálii - střediska moci (568-774)
Světové dědictví UNESCO
Kostelík San Salvatore u Spoleta
Smluvní stát	Itálie Itálie
Cividale del Friuli Benevento Campello sul Clitunno Castelseprio Brescia Spoleto Monte Sant'Angelo
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, vi
Odkaz	1318 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2011 (35. zasedání)

Langobardská syntéza architektonických stylů znamenala přechod od starověku do evropského středověku, čerpala z odkazu starověkého Říma, křesťanské spirituality, byzantského vlivu a germánské severní Evropy. Langobardi sehráli významnou roli v duchovním a kulturním rozvoji raně středověkého evropského křesťanství, zejména posílením klášterního hnutí.