Moše Kacav
Moše Kacav (hebrejsky משה קצב, rodným jménem Mūsā Qasāb, persky موسى قصاب; 5. prosince 1945, Jazd, Írán) je bývalý izraelský politik, který v letech 2000 až 2007 zastával úřad izraelského prezidenta. Stal se vůbec prvním izraelským prezidentem pocházejícím z pravicové politické strany. Předtím byl více než dvacet let poslancem izraelského parlamentu a v 80. a 90. letech zastával různé ministerské posty v izraelské vládě.
Moše Kacav משה קצב | |
---|---|
Kacav během náboženského obřadu v roce 2007 | |
8. prezident Izraele | |
Ve funkci: 1. srpna 2000 – 1. červenec 2007 | |
Předseda vlády | Ehud Barak Ariel Šaron Ehud Olmert |
Předchůdce | Ezer Weizman |
Nástupce | Šimon Peres |
Stranická příslušnost | |
Členství | Likud |
Narození | 5. prosince 1945 (76 let) Jazd, Írán |
Kneset | 9., 10., 11., 12., 13., 14., 15. |
Choť | Gila Perdanová (1969–současnost) |
Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě Mládežnická vesnice Ben Šemen |
Profese | politik |
Náboženství | judaismus |
Ocenění | honorary doctor of the China Agricultural University (2003) Řád peruánského slunce (2005) čestný doktor Bar-Ilanovy univerzity |
Commons | Moshe Katsav |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na prezidentský úřad rezignoval v červenci 2007 kvůli znásilnění své podřízené. V prosinci 2010 byl shledán vinným ve dvou případech znásilnění a sexuálního obtěžování dalších žen.[1] V březnu 2011 byl odsouzen k sedmiletému odnětí svobody. V prosinci 2016 byl předčasně propuštěn po odpykání pěti let a patnácti dnů ze svého trestu.
Mládí
Narodil se ve městě Jazd v centrálním Íránu, a když mu byl rok, přestěhovala se jeho rodina do Teheránu. V roce 1951 ve svých pěti letech s rodiči přesídlil do Izraele. Tam zprvu žili v přistěhovaleckém stanovém táboře u města Ašdod. V zimě 1951 tábor zasáhlo několik povodní, v jejichž důsledku zemřel Kacavův dvouměsíční bratr Sijon. Po studiu na zemědělské škole v mládežnické vesnici Ben Šemen a na škole v mošavu Be'er Tuvja nastoupil na povinnou vojenskou službu u izraelské armády. Nejprve sloužil u signálního sboru (C4I), následně byl přiřazen na velitelství obrněného sboru.
V roce 1968 začal studovat ekonomii a historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a během studií vyučoval historii a matematiku na střední škole. O rok později se oženil s Gilou Perdanovou, s níž měl později pět dětí. Rovněž v roce 1969 se se stal ve dvaceti čtyřech letech starostou Kirjat Mal'achi. V roce 1971 absolvoval a získal bakalářský titul.
Poslancem a ministrem
V květnu 1977 byl v parlamentních volbách zvolen poslancem za stranu Likud. Tehdy došlo v Izraeli k politické revoluci, neboť po více než třiceti letech od vzniku státu se stala poprvé vítězem voleb pravicová politická strana.[2] Poslanecký mandát následně zastával v sedmi po sobě jdoucích funkčních obdobích více než dvacet let. Za tu dobu se angažoval v četných parlamentních výborech (především v prvním funkčním období), s důrazem na vzdělání a kulturu, ale i řady dalších.
V srpnu 1981 se stal náměstkem ministra bydlení a výstavby ve druhé Beginově vládě. Svůj první ministerský post však získal až v září 1984 ve vládě národní jednoty (jak pod vedením Šimona Perese, tak Jicchaka Šamira), v níž zastával post ministra práce a sociální péče. Tuto funkci zastával až do voleb v roce 1988, po nichž stanul v čele ministerstva dopravy. V této funkci působil do roku 1992, kdy pravice prohrála volby. Do vlády se opětovně dostal až v roce 1996 za první Netanjahuovy vlády, kde zastával pozici místopředsedy vlády, ministra turismu a ministra bez portfeje.
Prezidentství
V polovině července 2000 rezignoval prezident Ezer Weizman, v důsledku čehož se ještě koncem téhož měsíce konaly nové prezidentské volby. Kacava do nich navrhla jeho strana Likud a jeho protivníkem se stal Šimon Peres, navržený aliancí Jeden Izrael. Pro absenci většiny hlasů v prvním kole volby bylo přistoupeno k druhému, v němž Kacav nad Peresem překvapivě zvítězil většinou 63 hlasů ku 57.[3] Slavnostní přísahu složil 1. srpna a stal se tak vůbec prvním pravicovým prezidentem v dějinách země a zároveň prvním izraelským prezidentem, který nastoupil sedmiletý funkční mandát.
V roce 2003 během státní návštěvy Itálie požádal Vatikán, aby navrátil cennosti údajně dovezené do Říma po pádu Jeruzaléma v roce 70 n. l.[4] V dubnu 2005 se zúčastnil pohřbu papeže Jana Pavla II., kde v důsledku abecedního zasedacího pořádku seděl v blízkosti íránského prezidenta Muhammada Chátamího, který se narodil nedaleko Kacavova rodiště v Jazdu. Po pohřbu tisku sdělil, že si s Chátamím potřásl rukou a hovořili persky. Ten to však později popřel.[5]
Obvinění ze znásilnění
V červenci 2006 se Kacav obrátil na generálního prokurátora Menachema Mazuze s informací, že je vydírán zaměstnankyní.[6] Vyšetřování se však rychle obrátilo proti němu samému, jelikož zaměstnankyně (označovaná jako „A“) vznesla obvinění sexuálního charakteru.[7] Tvrdila, že v době, kdy pod Kacavem pracovala na ministerstvu turismu, ji dvakrát znásilnil a sexuálně obtěžoval.[8] Postupně byl Kacav obviněn ze znásilnění a sexuálního obtěžování až deseti žen. Dne 22. srpna prohledala policie jeho dům a zabavila mu počítače a řadu dokumentů. Prezident byl vyzván k rezignaci či přerušení svého mandátu.[9] Následující den byl vyslechnut policií.[10]
Dne 7. září, poté, co již obdržela stížnosti nejméně čtyř žen, se policie rozhodla, že má dostatek důkazů pro obžalování. Podle policie celkem sedm žen svědčilo proti Kacavovi a mezi obvinění bylo „porušení důvěry, podvod a podílení se na nelegálním odposlouchávání“.[11] Dne 18. září prokurátor Mazuz oznámil, že pravděpodobnost, že se prezident stal obětí spiknutí je „dosti malá“.[12] O tři dny později se počet žen svědčících proti prezidentovi rozrostl na osm.[13]
Dne 15. října policie oznámila, že u pěti žen nebude stížnost dále prošetřována, neboť promlčecí lhůta již vypršela.[14] Dne 29. října bylo Kacavovi doporučeno, aby odstoupil. Ten i nadále veškerá obvinění popíral a oznámil, že rezignuje, pokud bude obviněn.[15]
Přerušení úřadu
V úterý 23. ledna 2007 vydala kancelář zástupce generálního prokurátora prohlášení, že má dostatek důkazů, aby jej mohla obžalovat a generální prokurátor doporučil prezidenta obžalovat.[16] Oznámil, že uvažuje o obvinění prezidenta ze znásilnění, sexuálního obtěžování, porušení důvěry, maření vyšetřování, obtěžování svědka a podvod. Vzhledem k tomu, že je prezident po dobu výkonu úřadu chráněn imunitou, by mohl být souzen až po vypršení funkčního období v srpnu 2007 či po své rezignaci. Konečné rozhodnutí o obžalování mělo být vyneseno po slyšení, kde měl mít Kacav možnost přednést svoji verzi.
O den později prezident uspořádal tiskovou konferenci, na níž obvinil novináře z toho, že jej pronásledují a odsuzují, aniž by byly předloženy všechny důkazy. Tvrdil, že média byla vůči jeho prezidentství nepřátelská od samého začátku.[17] Dále obvinil televizní kanál 2 z pořádání honu na čarodějnice. Oznámil svůj úmysl dočasně přerušit prezidentský úřad, ale odmítl rezignovat, dokud nebude obžalován. Kacavův projev vyvolal šok a odsouzení, jak od novinářů, tak od politiků a právníků.[18] V rozhovoru, který jen pár minut po tiskové konferenci poskytl premiér Ehud Olmert, vyzval prezidenta k rezignaci.
Dne 25. ledna schválil Kneset prezidentovi tříměsíční přerušení úřadu. Zastupující prezidentkou se stala předsedkyně Knesetu Dalia Iciková.[19]
Dne 7. března ztroskotal pokus o impeachment.[20]
Dohoda o přiznání viny a rezignace
Koncem června 2007 dosáhli Kacavovi právníci dohody o přiznání viny se státní prokuraturou, na jejímž základě by se Kacav přiznal k několika případům sexuálního obtěžování a nevhodného chování a obdržel pouze podmíněný trest. Dále by zaplatil kompenzaci dvěma obětem. Obvinění ze znásilnění vznesená zaměstnankyní „A“ by bylo staženo, stejně tak jako obvinění z vydírání vznesené Kacavem. Dohoda vyvolala nevoli mezi izraelským obyvatelstvem, především pak mezi organizacemi bojujícími za práva žen. Podle průzkumu veřejného mínění se 70 % respondentů stavělo proti dohodě.[21][22] Odpůrci též zorganizovali protestní demonstraci na Rabinově náměstí v Tel Avivu.[21] Generální prokurátor tvrdil, že dohoda ušetří prezidentský úřad potupy, zatímco Kacavovi právníci ji přijali, aby se vyhnuli náročnému soudnímu procesu.[7]
Na základě dohody s prokuraturou nakonec Kacav rezignoval 1. července (jeho sedmiletý mandát měl skončit 15. července).[23] Ještě předtím se 13. června konaly prezidentské volby, v nichž zvítězil Kacavův někdejší protivník Šimon Peres.
Soudní proces a odsouzení
Dne 30. října prokuratura oznámila Nejvyššímu soudu, že změnila názor na obžalování na základě důkazů od dvou klíčových svědků. Odvolávala se přitom na schůzku s Kacavovými právníky, kteří poukázali na rozpory ve výpovědích, včetně zapáleného dopisu jedné z žen poté, co se měly uskutečnit dvě údajná znásilnění. Tento krok prokuratury vedl k ostré kritice ze strany Kacavových právních zástupců.[24] V dubnu 2008 Kacav odvolal dohodu o přiznání viny. Podle jednoho ze svých advokátů, Avigdora Feldmana, věřil, že prokuratura nemá dostatek důkazů, které by jej usvědčily.[25]
Nakonec se tak ale stalo a v roce 2008 Kacav odmítl nabídku soudu, že by byl souzen „pouze“ na základě sexuálního obtěžování. Dne 30. prosince 2010 byl nakonec odsouzen za dvojnásobné znásilnění a sexuální obtěžování[26] a překážení výkonu spravedlnosti.[27] 7. prosince 2011 nastoupil výkon trestu ve věznici Ma'asijahu. Kacav je nejvýše postavený izraelský činitel, který byl poslán za mříže.[28] V průběhu výkonu trestu požádal třikrát o zkrácení trestu. Jeho žádosti bylo vyhověno v roce 2016 poté, co uznal své zločiny a vyjádřil lítost nad svými činy. Z vězení byl propuštěn 21. prosince 2016 po odpykání pěti let a patnácti dnů ze svého sedmiletého trestu odnětí svobody.[29]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moshe Katsav na anglické Wikipedii.
- Israel ex-President Moshe Katsav found guilty of rape [online]. BBC, 2010-30-12 [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- POJAR, Miloš. Izrael – stručná historie států. 2. vyd. Praha: Libri, 2009. 202 s. ISBN 978-80-7277-435-7. S. 64.
- Previous Presidential Elections [online]. Kneset [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- Israeli President, Moshe Katzav, asks Vatican to reveal list of Temple treasures and Judaica held by them [online]. Temple Mount & Eretz Yisrael Faithful Movement [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-10. (anglicky)
- Iran denies contact with Israel [online]. BBC News, 2005-04-09 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- IZENBERG, Dan; CASHMAN, Greer Fay. A-G orders Katsav investigation [online]. The Jerusalem Post, 2006-11-07 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- KERSHNER, Isabel. Israeli president to plead guilty but avoid jail [online]. The New York Times, 2007-06-28 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Complainant begged Katsav: 'Stop, I don't want to' [online]. Ynetnews, 2011-01-16 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- YOAV, Yuval. Police question president of Isrtael in a rape case, evidence against him 'dramatic' [online]. Haaretz, 2006-08-23 [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- Israel police question president [online]. BBC News, 2006-08-23 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- FRENKEL, Sheera Claire. Katsav allegations include wiretapping [online]. The Jerusalem Post, 2006-09-14 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- חקירת פרשת קצב מצויה בשלבי סיום; נחוצות השלמות [online]. Haaretz, 2006-09-18 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (hebrejsky)
- SINGER-HERUTI, Roni. Eighth allegation of sexual assault filed against Katsav [online]. Haaretz, 2006-09-20 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- FEDERMAN, Josef. Rape Charge Advised Vs. Israel President [online]. The Washington Post, 2006-10-15 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Israeli leader calls rape charges 'horrible lies' [online]. NBC News, 2007-01-23 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Prokurátor doporučil obvinit izraelského prezidenta [online]. Novinky.cz, 2007-01-23 [cit. 2012-10-25]. Dostupné online.
- HOROVITZ, David. Comment: Katsav's rending battle cry [online]. The Jerusalem Post, 2007-01-25 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Israeli law professors shocked by Katsav speech [online]. Ynetnews, 2007-01-25 [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21. (anglicky)
- FRENKEL, Sheera Claire. Dalia Itzik becomes acting president [online]. The Jerusalem Post, 2007-01-25 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online.
- ALON, Gideon. President Katsav escapes impeachment over likely rape charges [online]. Haaretz, 2007-03-07 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Thousands flock to Tel Aviv square to demand Israel's president stand trial on rape charges [online]. International Herald Tribune, 2007-07-01 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Women's Coalition: Our intifada has begun [online]. Ynetnews, 2007-06-30 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Izraelský prezident Moše Kacav rezignoval [online]. iDNES.cz, 2007-06-29 [cit. 2012-10-25]. Dostupné online.
- IZENBERG, Dan. "Evidence changed our minds about Katsav" [online]. The Jerusalem Post, 2007-10-31 [cit. 2013-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-04-18. (anglicky)
- Katsav to fight sex crime charges [online]. BBC News, 2008-04-08 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Exprezident Izraele byl uznán vinným ze znásilnění [online]. Novinky.cz, 2010-12-30 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online.
- Izraelský exprezident byl usvědčen ze znásilnění [online]. Britské listy, 2010-12-31 [cit. 2011-01-02]. Dostupné online.
- ŠŤÁSTKA, Tomáš. Izrael popravuje nevinného, řekl exprezident a nastoupil do vězení [online]. iDNES.cz, 2011-12-07 [cit. 2012-10-25]. Dostupné online.
- Former president Katsav released from prison [online]. Ynetnews, 2016-12-21 [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moše Kacav na Wikimedia Commons
- Osoba Moše Kacav ve Wikicitátech
- Zpráva Bývalý izraelský prezident Moše Kacav je ode dneška za mřížemi ve Wikizprávách
- (anglicky) Kneset – Moše Kacav
- (anglicky) BBC – Profile: Moshe Katsav