Mořic Stanislav Anger

Mořic Stanislav Anger (12. března 1844, Sušice[1]2. srpna 1905, Praha[2]) byl český dirigent a skladatel.

Mořic Stanislav Anger
Mořic Stanislav Anger (1885)
Základní informace
Narození12. března 1844
Sušice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. srpna 1905 (ve věku 61 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryopera
Povoláníhudební skladatel a dirigent
Významná dílaZáletníci
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 12. března 1844 v Sušici. Studoval na gymnáziu v Sušici, od roku 1856 reálku v Písku a později ve Vídni. V roce 1862 začal studovat na technice (tehdy Polytechnický ústav) v Praze. Studia však nedokončil a plně se věnoval hudbě.

Základy hudebního vzdělání získal již v Písku a ve Vídni. V Praze studoval housle u Josefa Řebíčka a skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera. Stal se členem tzv. Komzákovy kapely, orchestru, který založil kapelník a skladatel Karel Komzák st. a který si v Praze získal tak znamenitou pověst, že se jako celek stal orchestrem Prozatímního divadla. V této kapele hrál vedle Angera i Antonín Dvořák, se kterým Anger v letech 1864–1865 společně bydlel na Senovážném náměstí.

Vedle činnosti houslisty v orchestru v Prozatímním divadle byla zahájena i jeho kariéra dirigenta. Nejprve převzal řízení frašek a operet, později (na doporučení Bedřicha Smetany) se stal dirigentem Švandovy divadelní společnosti v Plzni.

V letech 18701881 vystřídal několik angažmá u předních rakouských scén (Salcburk, Bad Ischl, vídeňská Komická opera, Olomouc, Štýrský Hradec). 1. května 1881 se stal druhým dirigentem Národního divadla v Praze. V této funkci setrval až do své smrti v roce 1905.

14. října 1883 dirigoval v pražském Rudolfinu světovou premiéru Dvořákova houslového koncertu v a moll.[3]

V letech 18881901 byl kromě svých povinností v Národním divadle i ředitelem kůru v křížovnickém chrámu sv. Františka na Starém Městě. Odtud se datují i jeho četné chrámové skladby.

Zemřel roku 1905 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Opery

Operety

  • Čertíci
  • Hadrián

Balety

  • Kouzelný fagot (1870)
  • České posvícení (1884)
  • Štědrovečerní sen (1886)

Z orchestrálních skladeb si zaslouží pozornost Pocta Bedřichu Smetanovi (1895). Kromě již zmíněných chrámových skladeb komponoval hudbu k činohrám a celou řadu písní a sborů.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  3. anger | antonin-dvorak.cz. www.antonin-dvorak.cz [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online.

Literatura

  • Zdeněk Nejedlý: Dějiny opery Národního divadla, Praha, 1949
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV Praha
  • Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního, Praha, Academia, 1988
  • Antonín Špelda: Slavní Plzeňské opery, Západočeské nakladatelství, 1986

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.