Mnohonožky

Tělo mnohonožek je na průřezu kruhovité nebo půlkruhovité. Jedinci s tělem zploštělým z břišní strany se zpravidla stáčejí v kuličku, jedinci s tělem v průřezu kruhovitým se stáčejí do spirály.[2] Kutikula je tvořena chitinem a navíc bývá zpevněna vápenatými solemi, zpravidla je prostoupena uhličitanem vápenatým. Tělo se skládá z mnoha segmentů, které vznikly splynutím dvou původních článků, proto se jim říká diplosomity.

Tělo je děleno na dvě tagmata: hlavu a trup. Ve starší literatuře je uváděno dělení na tři tagmata: hlavu, čtyřčlánkovou hruď a mnohočlánkový zadeček.

Hlava je spíše kulovitá. Horní pysk překrývá kusadla se dvěma páry čelistí, spodní pár je srostlý v gnathochilarium, takže spolu s horním pyskem uzavírá zespodu ústní ústrojí. Na hlavě je umístěn jeden pár tykadel se 7 až 8 články. Mnohonožky mají jednoduché oči – ocelli, ale někteří zástupci jsou slepí.

Mezi hlavou a trupem je jeden beznohý, volný krční článek – collum. Další tři články trupu mají po jednom páru nohou. Na třetím ze čtyř uvedených segmentů jsou pohlavní otvory obou pohlaví. Každý další tělní segment má obvykle dva páry nohou, které jsou slabé a umožňují mnohonožkám jen pomalý pohyb. Nohy nikdy nejsou na předposledním preanálním segmentu. Nejvyšší celkový počet nohou byl zjištěn u druhu Eumillipes persephone, který jich má celkem 1306.[3][4]

Mnohonožky jsou většinou býložravci. Živí se nejčastěji odpadlými částmi rostlin, jako jsou mrtvé listy, nebo jiným rozkládajícím se organickým materiálem.

Některé větší druhy mnohonožek jsou masožravé a loví hmyz.[5]

Mnohonožky mají rády vlhko, žijí pod kameny, tlejícím listím, pod kůrou a v houbách.

Zástupci jsou například mnohonožka lesní, mnohonožka dvoupásá, uzlenka čpavá, mnohonožka zemní nebo svinule lesní – pestře zbarvená mnohonožka, která se při nebezpečí svine do kuličky.